“V původním prostoru byly pro nás nejdůležitější vzrostlé stromy. Jejich zakomponování do projektu nové zahrady bylo pro majitele nepředstavitelné, protože si mysleli na zahradu bez stromů. My jsme ale zabojovali a klienta přesvědčili,” vzpomíná zahradní architekt Ferdinand Leffler z Atelieru Flera, který na projektu spolupracoval s kolegyní Veronikou Hořákovou.
Zahradní prostor na míru
„Majitel měl specifické požadavky. Nechtěl stromy, ale jinak si přál mít na zahradě všechno. V jednotlivých tematických koutech si vysnil zahradu exotickou, vedle růžovou, přírodní vodní prvek, minimalistickou část, hi-tech design i umělecká díla,“ říká architekt s tím, že jeho seznam přání byl pro Atelier velkou výzvou. V Atelieru Flera totiž „šijí“ zahrady na míru. Věří, že osobitost každého člena domácnosti by se měla v novém konceptu zahrady odrazit, že je třeba přání a touhy majitele respektovat a snažit se je naplnit.
Svažitý pozemek zahrady
Dalším oříškem byla technická specifika místa, především svažitost terénu. „Znovu jsme museli zabojovat a majitele přesvědčit, že dělat roviny v místě, kde je zahrada přirozeně členitá, nedává smysl,“ vzpomíná Leffler. Podařilo se. Brzy však bylo jasné, že má-li se realizovat co nejvíc přání majitele, bude potřeba v návrhu zahrady pracovat s jednoduchými tvary a jemnými přirozenými materiály, které zahradu zklidní a všechny její části mezi sebou jemně propojí. Žulovou kostku doplnily žulové odseky v kamenné zídce, výsadby jdou tón v tónu, na zahradě vyniká jen čistota lesní zeleně a umělecké prvky z jednoho materiálu a od jednoho autora.
V létě přitahuje zrak i sluch v zahradě zurčící voda, v zimě krása kamenů.
Foto: Atelier Flera
Realizace zahradního návrhu
Samotná realizace zahrady zahrnovala několik stavebně objemných a náročných prvků. Vodní prvek a stromy byly asi jedinými body, které zůstaly neměnné od první skici. Jinak bylo třeba reagovat na mnohé úpravy zadání, ať už to bylo ze strany stavby, majitele, nebo šlo o požadavky realizační firmy.
„Zahradu jsme navrhovali v době, kdy se u nás s biotopickými jezery teprve začínalo. Na svou dobu byl tento vodní prvek velký. Jezero nesmělo vypadat uměle, ale jako pravá lesní oáza. Břehy jsme proto maskovali velkými kameny, které jsou jakoby ledabyle rozsypané kolem vody. Tím se vizuálně voda dobře propojila s lesem,“ vysvětluje Leffler.
Umělecké souznění soch a zeleně
Další výraznou vodní stavbou je kamenná kaskáda u domu, která vypadá efektně nejen během sezony, kdy tudy zurčí malé vodopády, ale i přes zimu. Nadšení přišlo po instalaci uměleckých prvků. Výtvarníka Sašu Zahradníka vybrala a majitelům doporučila Veronika Hořáková: „Každá ze soch symbolizuje část zahrady, kus kompozice. Všechny nás nakonec překvapilo, jak moc spolu souzní bronzové múzy a čistá lesní zeleň. Jsem okouzlená, kdykoliv se na to znovu podívám,“ shrnuje.
A její rada na závěr? „Zůstávejte otevření vůči všem podnětům, které k vám přicházejí. Tak objevíte, že intenzivně zahradnicky a řemeslně zpracované partie zahrady mohou v kontrastu s původními lesními částmi pozemku vytvořit zajímavou atmosféru, která vaší zahradě dodá punc osobitosti.“
