Tokozelka neboli vodní hyacint (Eichhornia crassipes) je docela hezká vodní rostlina, která je samozřejmě zajímavá především svým květem. Tokozelka pochází z Jižní Ameriky, kde ji v lásce zrovna moc nemají, protože se jako plovoucí rostlina dokáže velmi rychle šířit po vodních hladinách, kde vytvoří neprostupný porost. U nás se pěstuje jako vodní rostlina v jezírku nebo v akváriu, kde je ale nutno ji držet trochu na uzdě, aby se nerozrostla více, než chceme. Můžete ji také pěstovat v různých nádobách s vodou.
Jak tokozelka vypadá
Tokozelka tvoří listovou růžici, jednotlivé listy jsou lesklé, ledvinité s nadmutým řapíkem, který zároveň slouží jako plovák. Listy i řapíky totiž obsahují vzduchové bubliny (pletivo aerenchym), které rostlinám umožňují plavat na hladině. Květy tvoří hroznovitá květenství dlouhé až 40 cm, dle druhu a jsou podobné hyacintu. Jednotlivé květy jsou modré až fialové se žlutou skvrnou a rozvíjí se vždy zhruba 2 hodiny po východu slunce, navečer pak uvadají. Jde tedy o jednodenní záležitost, podobně jako je tomu u naší oblíbené trvalky denivky. Rostliny rozkvétají po celé léto a rychle se rozrůstají. U nás je na vodní hladiny umisťujeme až v době kdy víme, že nehrozí žádné mrazíky, ty by je totiž zničily. Přes zimu se pak tokozelka pěstuje v teplém skleníku nebo v akváriu.
Proč je tokozelka v tropech až smrtelný problém
Jak již bylo řečeno, tokozelka se dokáže velmi rychle rozrůst a na hladině tak vytvořit souvislý, vzájemně propletený porost. Tvrdí se, že jsou dokonce schopné unést člověka. Kořenový sytém tokozelky je velmi vyhledáván vodními larvami, oblíbená je hlavně pro moskyty, což je další riziko této rostliny. Díky tomu, že se v ní drží moskyti, významně napomáhá šíření malárie.
Při své exotické dovolené buďte opatrní
Ale to není všechno, kromě malárie může být hostitelem některých mlžů, kteří roznášejí parazitární onemocnění zvané schistizomózu. Jedná se o onemocnění, jehož původcem jsou motolice neboli krevničky, jejichž larvy napadají sladkovodní plže. V plžích se tyto larvy vyvíjejí do stádia, které se uvolní do vody, kde čekají na svého dalšího hostitele, například člověka. Motolice se pak dostává do krve a problém je na světě. Motolicí se pak nakazí lidé v tropech a subtropech právě ve chvíli, kdy se brodí či koupou ve vodách s tokozelkou.
Vodní hyacint znemožňuje i plavbu lodí
Kromě toho, že vodní hyacint neboli tokozelka může ukrývat nebezpečné původce zákeřných onemocnění, není tato rostlina žádána ani v oblastech, kde je nezbytná lodní doprava. Kořeny tokozelky se totiž dokážou omotat kolem vodních šroubů a hustý porost navíc brání průjezdu lodí. Navíc tím, že vytváří nepropustnou vrstvu na hladině brání tokozelka přístupu sluníčka, tím dochází ke zpomalení růstu fytoplanktonu a snižuje se i množství kyslíku ve vodě. To je pak zásadní problém pro život ryb a dalších vodních živočichů. Stejný problém by tokozelka mohla způsobit také v akváriu, mějte to tedy na paměti a vždy ji včas regulujte v růstu.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
