Jak se starat o jabloň a proč někdy nekvete?
Mezi nejčastěji pěstované ovocné druhy patří bezesporu jádroviny, kterým vévodí hlavně jabloně a hrušně. Díky tomu, že tyto dřeviny spadají do jedné skupiny ovocných druhů, mají i podobné nároky, které se týkají hlavně doby řezu. Mnoho ovocnářů si vytvořilo vlastní pravidla řezu a řežou dle toho, co se jim v praxi nejvíce osvědčilo. Ve finále ale se u jádrovin provádí řez na jaře a v létě, veškerá ostatní období nejsou pro zdravotní stav dřeviny úplně vhodná. Na jaře, jakmile nehrozí žádné velké mrazy, většinou během března, u jádrovin provádíme prosvětlovací neboli udržovací řez, který je zásadním pro výši sklizně. V létě se pak přistupuje k řezu prosvětlovacímu, jenž má za úkol prosvětlit korunu tak, aby se k plodům dostalo co nejvíce slunce a mohly uzrát.
Proč jabloň nekvete?
Ovocné dřeviny je nejvhodnější vysazovat na podzim, optimální je konec září a celý říjen. Pokud v této době výsadbu stihnete, stromek má stále dostatek času se na novém stanovišti zabydlet a zakořenit. Stromky vysazené na podzim již mohou v příštím roce kvést a vytvořit pár plodů, na plnou bedýnku plodů si ale musíte ještě počkat. Nicméně, pokud máte třeba jabloň nebo hrušeň na zahradě už několik let a stále nekvete a kvůli tomu ani neplodí, je na místě situaci řešit. Zdravý stromek totiž musí kvést, pokud nekvete, a vy mu dopřáváte vše, co je třeba, bývá chyba v řezu nebo špatném hnojení. Vyvarujte se tedy zásadních chyb a květů se brzy dočkáte.
1. Vodorovné větve jsou důležité
Jarní, udržovací neboli prosvětlovací řez má jasný úkol: prosvětlit korunu. Obecně platí, že daleko více kvetou větve, které rostou vodorovně, takže, je-li to možné, ty řežte co nejméně. Vždy odstraňte kolmo rostoucí a navzájem si konkurující větve. Po každém jarní řezu, a není to vaše chyba, vyraší velké množství kolmých výhonů, právě ty musíte odstranit během letního řezu. Strom založí do konce vegetace na ponechaných výhonech květní pupeny, další rok vykvete a nebude vytvářet tolik nových přírůstků. Vždy také odstraňte větve poškozené, zlomené či napadené chorobami a škůdci.
2. Pozor na hnojení
Ačkoliv chceme jabloním přilepšit, někdy to s tou naší starostlivostí přeženeme a docílíme akorát toho, že jabloň nekvete. Někdo přihnojuje již v únoru průmyslovými hnojivy, ale lépe bude, pokud k nim na jaře, jakmile stromy prořežete, přidáte dobře vyzrálý kompost. Další hnojení je pak vhodné koncem léta a na podzim, kdy rovněž postačí dodat kompost, nebo průmyslová hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Právě nevhodným složením hnojiv se můžeme nevědomky připravit o květy. Platí totiž, že čím více dusíku v hnojivu, tím více listů a méně květů. Dusík tedy, například v podobě NPK, lze dodat na jaře, kdy ho stromy po zimě přivítají, ale čím více se blíží zima, tím méně dusíku rostlinám dodáváme. Stromy potřebují také občasný přídavek vápníku.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
