Zvažujete, zda právě vy potřebujete na vaší zahradě kompost nebo alespoň malý kompostér? V tom případě vám radím ano, rozhodně si jeden či druhý pořiďte, výroba kompostu má sice své zásady, které se musí dodržovat, nicméně jeho výroba není zase tak složitá, protože veškerou dřinu za nás oddřou především mikroorganismy. A plánujete-li pěstovat na své zahradě zeleninu, především tu plodovou, díky kompostu pak nebudete vědět, co s tak vysokou úrodou dělat.
Co patří do kompostu
Všichni tak nějak tušíme, co do kompostu asi patří, ačkoliv nějakou tu chybu zpočátku udělá asi každý. Samozřejmě, že sem můžete dát veškerý organický materiál v podobě posečené trávy, shrabaného listí, zbytků rostlin, tenčích větví, zeminy či ovoce. Chcete-li nalákat žížaly, tak do kompostu vysypávejte kávovou sedlinu, ta totiž dokáže tyto užitečné tvory přilákat. Do kompostu patří i papírový karton bez lepenky, papír ze skartovačky, noviny, piliny, kůra stromů, dřevěný popel (obsahuje velké množství důležitých živin) nebo třeba podestýlka od vašeho morčátka či křečka.
Co se nesmí dávat do kompostu
Do kompostu nepatří napadené rostliny, ať již škůdci či chorobami, napadené listí a určité druhy ovoce, které naopak způsobí degradaci kompostu a snížení jeho kvality. Teď na podzim určitě máte hromadu nahnilých jablek a říkáte si, mohu dát shnilá jablka do kompostu nebo se tím vystavuji riziku, že houbovou chorobu rozšířím? Odborníci už v tom mají jasno a shodují se, že shnilá jablka do kompostu dát sice můžete, ale pouze po menším množství. Máte-li nějakou velkou hromadu takto napadených jablek, buď je do kompostu přidávejte postupně, nebo je pro jistotu, aby se houba nešířila, vyhoďte do odpadu.
Peckoviny do kompostu nepatří
Nestačíte-li sklidit třeba broskve nebo třešně, rozhodně byste je neměli házet do kompostu. Důvod? Pecka. Ta se totiž rozkládá velmi pomalu, proto peckoviny je lépe vyhodit do popelnice. Díky tomu se rozklad organického materiálu urychlí.
Slupka od pomeranče do kompostu: tak na to ani nemyslete, nebo že by snad…
Sníte pomeranč či mandarinku a říkáte si, že jejich kůra (slupka) je přece organického původu a tím pádem je vhodná ke kompostování. Jenže, v případě citrusů to není tak úplně jasné a pořád se nad tím vede řada diskusí. Jedni odborníci se domnívají, že citrusy by se do kompostu dávat raději neměly, protože slupky bývají kvůli rychlejšímu dozrávání ošetřeny nebezpečnou chemikálií. Druhá skupina odborníků však tvrdí, že slupka obsahuje nikoliv chemické látky, které by potažmo mohly být nebezpečné třeba pro užitečné mikroorganismy v kompostu, ale látky organické. Konkrétně by se mělo jednat o fungicidy a ty se v kompostu dokáží rozložit do několika týdnů.
Horším viníkem bývají plísně, které zamoří celý kompost
Mnohem horší, než organické látky ve slupce citrusů, je však fakt, že právě citrusy rychleji plesniví a díky tomu mohou spory zamořit celý kompost. Vy si tyto spory houbových chorob pak jen krásně namnožíte tím, jak budete kompost doplňovat po celé zahradě k jednotlivým rostlinám. Pokud vám do kompostu upadne jedna slupka od pomeranče, svět se samozřejmě nezboří, ale ve větším množství kompostovat slupky citrusů není vhodné.
Máte doma pejska? Nedávejte jeho exkrementy do kompostu
Mnohem vážnější důsledky, nežli shnilá jablka nebo slupka od pomeranče jsou živočišné zbytky. Ať už se jedná o cokoliv od zvířátek, do kompostu to rozhodně nepatří (neplatí o podestýlce od býložravců). O jaký materiál se jedná? Tak především o kosti, kůži, tuky, oleje, kusy masa, nebo exkrementy vašich psích miláčků. Tohle všechno patří vždy do směsného odpadu.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
