Říká se, že chceme-li zlepšit svět, musíme začít především sami u sebe. No a kde jinde bychom, my zahradníci, začali, než na své zahradě. Dodržujte následující rady a i vy se zařadíte mezi ty, kterým není lhostejný svět kolem nás.
Vlastní kompost jako hnojivo je ideální možností pro využití posečené trávy, kuchyňského odpadu a hnoje ze stájí či od domácích zvířat. Vznikne nám humus, který je bohatý na živiny, poslouží nám ke zlepšení půdní struktury a podpoří v ní život.
Vyzkoušejte upcyklaci nejen v zahradě
Hlavním mottem je ze starého udělat nové, tzn., že nebudeme každý rok kupovat stále nové a nové květináče, nádoby, záhony z plastů, ale využijeme to, co už máme nebo to, co nezatíží životní prostředí. Bylinky vám například porostou nejen ve vyvýšeném záhonu, ale i v regálu ze starých dřevěných palet, rostliny můžete nasázet všude, kam lze dát zeminu a udrží se voda, takže i staré kolečko, které máte již několik let v rohu zahrady, se může stát úžasným okrasným záhonem, stačí jen mít fantazii. Často se osazují také staré pneumatiky, které mnoho „ochránců“ životního prostředí vyhazuje do škarp.
Trendem je také používání zeminy bez rašeliny. Ano, je to možné a v některých zemích, např. v Anglii, se bez rašeliny dokáží při pěstování rostlin docela bez problémů obejít. Těžbou rašeliny totiž ničíme ložiska, která rozhodně nejsou nekonečná a bezedná. Zemina bez rašeliny se osvědčuje u pokojových i zahradních rostlin. Stačí, když při nákupu substrátu zkontrolujete na zadní straně pytle složení a množství přidané rašeliny.
Pěstování rostlin ze semen, sice zabere nějaký ten čas, ale časem pěstitel získá řadu zkušeností a nebude muset vůbec nakupovat žádné sazenice či osivo svých oblíbených rostlin či zeleniny. Tato skutečnost je jednou z podstat permakulturního zahradničení, díky kterému dokážeme být zcela soběstační a vypěstovat rostliny a zeleninu nejen pro sebe, ale i pro sousedy. Nevíte, zda zvládnete vypěstovat něco ze semínka? Není se čeho bát, na každém pytlíku se semínky máte jednoduchý a jasný návod, kdy máte vysévat, jak, atd. Jednou zkusíte a už nikdy nebudete kupovat předražená semínka a sazenice v obchodu.
Mulčujte záhony, ušetříte peníze
Mulčování záhonů je výborná věc, mulč zabraňuje vysychání půdy a jejímu praskání, snižuje se totiž odpařování vody a díky tomu nemusíte tak často zalévat. Další výhodou je potlačování růstu plevelu, což vám zase ušetří čas a také vaše záda.
Používejte především biologické prostředky na ochranu rostlin a organická hnojiva
Jednoznačnou výhodou používání organických hnojiv je, že rostliny se tak snadno nespálí, tedy nepřehnojí, což u průmyslových hnojiv bývá častá situace. Budete-li používat biologické přípravky proti škůdcům a chorobám, zachráníte život nejen mnoha druhům užitečného hmyzu, ale i obojživelníkům a jiným živočichům.
Zahradníci propagující trvalou udržitelnost vysazují především víceleté rostliny, tzn. trvalky a dřeviny. Mnoho trvalek je mrazuvzdorných, což je další výhoda oproti rostlinám, které musíme každým rokem přenášet do zimovišť.
Instalujte hmyzí hotely, má to smysl
Množství divokých včel, čmeláků a jiného užitečného hmyzu bohužel klesá, takže mít na zahradě hmyzí hotel je ta nejlepší věc, kterou pro tyty užitečné tvorečky můžete udělat. Hmyzí hotel jim nabízí ideální útočiště a přispívá k udržení přirozeného ekosystému. Hmyzí hotely můžete buď zakoupit, nebo si ho třeba společně s vašimi dětmi vlastnoručně vyrobit. Návodů, jak na to najdete na internetu dostatek.
Smíšená kultura je společné pěstování různých druhů rostlin, které jsou si navzájem prospěšné. Rostliny mohou tvořit vzájemná společenství a společnými silami tak bojovat proti nepříznivým vlivům, především chorobám a škůdcům. Příkladem takového prospěšného soužití je například mrkev s cibulí. Tato ekologická pěstitelská strategie, která vlastně nic nestojí, vám ušetří finance, které byste museli vynaložit do prostředků na ochranu rostlin.
Hmyzí domeček Mileny Frýbové
Zázrak v podobě dešťové vody
Zalévání dešťovou vodou má hned dvě výhody, šetří pitnou vodu a tím i vaše finance a zároveň poskytuje měkkou vodu, která je pro závlahu rostlin to nejvhodnější. Mnohé rostliny, jako jsou čechravy, pěnišníky nebo azalky citlivě reagují na vápník, který bývá obsažen v pitné vodě. Dobrým nápadem jsou nádoby na dešťovou vodu s integrovaným kohoutkem, což je poměrně praktické.
Je mnoho dalších věcí, které by zasloužily naši pozornost, ale budete-li dodržovat alespoň výše zmíněné, můžete mít klidné svědomí, že neničíte přírodu a nezatěžujete tak životní prostředí. A to se počítá..
