Převlečení zabijáci: plevele, co krásně kvetou, ale zahubí vám zahradu.

Šťavel růžkatý (Oxalis corniculata)

Tuto nenápadnou drobně kvetoucí, žlutou květinku s nádhernými listy připomínající čtyřlístky, bychom mohli přezdívat zákeřnou tichou vodou, co břehy mele. Nejčastěji si ji přinesete domů ze zahradnictví v květináči s jinou zakoupenou rostlinou.

První rok se kocháte, jak krásně zdobí váš záhonek svými jemnými žlutými květy a zajímavými listy, a další rok možná znejistíte, protože se začala rozšiřovat neuvěřitelnou rychlostí, a dokonce se proplétá mezi některé rostliny, hlavně mezi jejich kořeny a z růží nemáte šanci ji dostat.

Jde skutečně o velmi rychle nenápadně se rozšiřující plevel, který omezuje ostatní rostliny, proplétá se mezi nimi, špatně se odstraňuje, a co je nejhorší, doslova střílí svá semena poměrně daleko ve svém okolí. Okamžitě tedy odstraňujeme květy a opatrně se snažíme vytrhat s co nejvíce kořínky. Postupně se nám ji podaří zlikvidovat, ale může to trvat i roky.

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

Tomuto plevelu bychom mohli pro změnu přezdívat anděl s ďáblem v těle. Jeho překrásné bílé až růžové květy šplhají na rychlých svěže zelených stoncích po plotech i zdech až k nebi, avšak pod zemí se skrývá neuvěřitelně bohatý a široce propletený systém kořenů.

I ty nejničivější herbicidy jsou na něj krátké. Přesto, že jej ošetříme totálním herbicidem, silné kořeny přežijí a zanedlouho svlačec opět začne vyrůstat. Je to běh na dlouhou trať. Kromě plotů se plazí i po zemi, ovíjí a dusí ostatní rostlinky. Proroste i hlubokou vrstvou ve vyvýšených záhonech, a pokud nezasáhneme včas, rozroste se všude.

Svlačec omezujeme v množení trháním poupat a květů a pravidelným vytrháváním s co nejvíce kořeny. Poroste méně a méně, je třeba vytrvat. Můžeme si pomoci mulčem, ze kterého se nám prorůstající kořeny budou odstraňovat snáze. V krajním případě sáhneme po totálním herbicidu, který aplikujme opakovaně, nejlépe štětečkem, přímo na listy.

Neinvazivní alternativou svlačce je povijnice (Ipomoea). Letnička, prodávaná v různých barevných variantách, kterou snadno vypěstujete ze semínka přímo na záhoně.

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

Tato invazivní rostlina dorůstající výšky i 2 – 4 metry, v posledních letech získává stále více příznivců pro své antibiotické účinky a posílení imunity, avšak je nebezpečná pro těhotné ženy. Velmi rychle se rozrůstá, utlačuje ostatní rostliny v zahradě a patří mezi 100 nejhorších invazních druhů rostlin světa.

Škumpa orobincová (Rhus typhina)

Strom se zajímavým květenstvím a dokonalými podzimními odstíny červené a rezavé barvy. Velmi oblíbený, avšak pokud se spleteme při výběru, velmi invazivní. Taktéž se řadí mezi invazivní druhy, které je třeba likvidovat. Ničí cesty, chodníky, betonové základy a především vytlačuje původní porosty a je schopná zarůst obrovské plochy. Množí se semeny i oddenky.

Na zahradě jsme schopni ji omezovat vytrháváním a sekáním, ovšem snadno se kořeny rozleze i k sousedům. Neinvazivním, okrasným druhem, je škumpa vlasatá (Cotinus coggygria), neboli ruj vlasatá. Podobné jsou si pouze názvem, ale červená ruj vás také zcela jistě oslní svou krásnou barvou i květy.

Šeřík (Syringa)

Podobně jako škumpa se množí i šeřík. Především původní druhy, které nejsou šlechtěné pro různě barevné květy a menší vzrůst. Na zahradě jsme schopní ho usměrňovat sekáním a trháním, ovšem v hůře dostupných místech, například na svazích, se snadno vysemeňuje a rozrůstá oddenky. Je třeba proto pravidelně odstraňovat nově rostlé odnože, dokud nemají silné kořeny, a lze je snadno vytáhnout ze země.

Lilek leskloplodý (Solanum physalifolium)

Jde především o polní plevel, ale často se objevuje i na zahrádkách. Vypadá velmi zajímavě a často tak přemýšlíme, o kterou rostlinku jde, než ho odstraníme. Krásně bíle kvete a má roztomilé kulaté plody připomínající malá černá rajčátka. Pokud jej nenecháme příliš rozrůst, je poměrně neškodný.

Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)

Oblíbená, často nakupovaná rostlina do jezírek, jinak také vodní hyacint. Není schopná přezimovat venku, tedy v naších podmínkách je neškodná. Ovšem rozroste-li se, její bujně rostoucí kořeny mají velkou sílu a jsou schopné obmotat a zneškodnit i lodní šrouby a omezuje v růstu další rostliny. Měli bychom být tedy na pozoru vzhledem k měnícím se podnebním podmínkám a stále mírnějším zimám.

Blín černý (Hyoscyamus niger), náprstník (Digitalis) a durman obecný (Datura stramonium)

Všechny tyto rostliny se šíří jako plevel a snadno si je domů přineseme s jinou rostlinou zakoupenou v zahradnictví nebo s nekvalitně zpracovaným zakoupeným kompostem. Bývají pěstovány také jako okrasné rostliny, avšak jsou prudce a smrtelně jedovaté! Zároveň jsou využívány jako léčivé byliny pro jejich obsah alkaloidů a glykosidů.