Jak se předávaly přísloví a pranostiky
Přísloví a rčení se z generace na generaci většinou předávaly ústně – lidovou slovesností. Aby byla snadno zapamatovatelná, byla uchovávána ve verších. V době, kdy neexistovaly žádné, anebo strohé poznatky o předpovědi počasí, sloužila přísloví jako hospodářský kalendář. Mnohá z nich se vyplatí dodržovat dodnes, především jarní, která určují dobu výsevu. Církev měla také na vznik přísloví a rčení velký vliv. V kalendáři bývalo mnoho církevních svátků. Dlouhodobým pozorováním přírodních jevů, např. jarní probouzení přírody bylo spojeno se svátkem církevních patronů.
Proč si nadále připomínáme přísloví a rčení
V dnešní době, kdy se počasí předpovídá přesnějšími metodami, mnohá rčení a přísloví pozbyla důležitosti. Spíš si je připomínáme s určitou nostalgií jako vzpomínku na to, jaký kdysi býval svět. Určitě bychom měli ocenit moudrost našich předků, kteří i bez moderní techniky dokázali předpovídat počasí a přizpůsobit tak svoji práci v hospodářství i na poli.
Jaké pranostiky a přísloví platí pro červenec
Začíná měsíc, který je pro zemědělce významným měsícem sklizně. Jaké pro toto období platí pranostiky a přísloví? Možná v nich objevíme dodnes kus pravdy a moudrost našich předků. Pro červenec platí základní rčení: Jaký červenec, takový leden.Na tento měsíc je však mnoho dalších všeobecných pranostik např:
V červenci do košile vysvlékni se, v lednu až po uši oblékni se; Červenec zatopí, až obilí v klasu praská;
Určitě pozorujeme také jisté souvislosti s počasím a pranostikami v červenci sami:
Na mokrý červenec, následuje bouře a krupobití; Červenec nese parna, bouře, krup a medovice; Když dne ubývá, horka přibývá; Slunce peče, déšť poteče; Když v červenci pěkně hřeje, o Vánocích se mráz zaskvěje.
Jaké jsou pranostiky na jednotlivé červencové dny
Navštívení Panny Marie se slaví 2. července a i tento den má svoje rčení: Déšť na Panny Marie navštívení, senám přízniv není; Když na Navštívení Panny Marie prší, prší potom celé žně; Když na Navštívení Matky boží prší, čtyřicet dní se voda vrší
Svatý Prokop má svátek 4. července: Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa. DeštivýProkop jistě potěší houbaře: Přijde-li svatý Prokop s deštěm, přijdeš z lesa s košem hub
Na Jana z Husi 6. července se správný hospodář chystá na sklizeň obilí. Připomíná nám to pranostika: Na Mistra Jana z Husi, k žatvě hotov kosy
Kosení úrody na poli nastalo většinou kolem svátku svaté Markéty 13. července. Staří hospodáři se řídili pranostikami: Svatá Markyta, hodila srp do žita; Svatá Markyta, svolává žence; Aby svatá Markéta svolala žence, musí prvně poklidit oblohu;
Naši předkové také vypozorovali, že mezi svátkem svaté Markéty a svátkem svatého Jakuba bývají velké letní bouřky a zaznamenali tuto událost v přísloví: Okolo svaté Markéty a svatého Jakuba, přicházívají hrozné bouřky
Začíná měsíc, který je pro zemědělce významným měsícem sklizně. Pro toto období platí mnohé pranostiky a přísloví. Možná v nich objevíme dodnes kus pravdy a moudrost našich předků.
Jaká je nejznámější pranostika na červenec
Snad nejznámější příslovím v červenci je spojováno se svátkem svaté Anny 26. července: Svatá Anna, chladna z rána; Svatá Anna, chladné rosy z rána; O svaté Anně, sedlák si žita nažne;
Proč bychom se měli učit od našich předků
Stará přísloví a pranostiky vycházejí z historické a ověřené zkušenosti našich předků. Ti uměli pozorovat a vnímat přírodu, protože s ní byli v daleko těsnějším kontaktu, než jsme my. V mnohé bychom se od nich mohli a měli učit.
https://www.meteo-radyne.cz/pranostiky.php
https://www.pranostik.cz/
