Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) je vytrvalá rostlina, která dorůstá až do výšky tří metrů. Pochází z oblastí Asie, Japonska a Číny, odkud byla v polovině 19. století dovezena do Evropy jako okrasný keř do zahrad a parků. Byl totiž neuvěřitelně nenáročný, odolný vůči chorobám, škůdcům i nepříznivým podmínkám. Jenže potom se křídlatka začala velmi rychle a nekontrolovatelně šířit do volné přírody a od té doby způsobuje nemalé problémy.
Křídlatka patří mezi 100 invazivních rostlin světa: na zahradu si ji nikdy nepouštějte
Získala také nový botanický název opletka japonská (Fallopia japonica), který se úplně nevžil, nicméně vždy jde o jednu a tu samou rostlinu. Rostlina má silné, duté lodyhy, srdčité listy a vcelku i zajímavé květy. Vykvétá drobnými, pětičetnými, bílými až nažloutlými květy, od července do září.
Křídlatka roste až 8 cm za den a její kořeny mají alelopatický účinek
Jakmile se odlomí část lodyhy, dokáže stejně jako její oddenky velmi rychle zakořenit a tím se urputně šířit po celé zahradě. I velmi malé kousky (asi 2 cm) dokážou ve vlhčí zemi zapustit kořeny a vyrůst v nový keř. Během několika týdnů doroste křídlatka do výšky okolo dvou metrů. Tím vytváří souvislé porosty a vytlačují původní druhy rostlin. Z tohoto důvodu není výskyt tohoto plevele žádoucí a to nejen na zahradách, ale i ve volné krajině. Její kořeny a listový odpad produkují látky, které mají alelopatický účinek. To znamená, že znemožňují růst ostatních rostlin. Křídlatka japonská tak patří mezi sto nejhorších invazivních rostlin světa.
Setkat se můžete se třemi druhy křídlatky, jeden z nich je obzvlášť zákeřný
Setkat se můžete především s křídlatkou japonskou, která se ovšem zkřížila s křídlatkou sachalinskou (Reynoutria sachalinensis) a vznikl ten nejagresivnější druh křídlatka česká, která je nejodolnější vůči jakémukoliv zásahu a to jak chemickou či mechanickou cestou.
Co dělat, když máme křídlatku na zahradě? Žádné slitování!
Pokud je křídlatka ještě mladá rostlina, nejlépe bude zlikvidovat ji celou i s kořeny, které vykopejte. Je to sice občas dřina, ale tato námaha se vám vyplatí. Jestliže jste ale dali křídlatce na zahradě volnost, určitě se vám rozrostla do obřích rozměrů. Vykopávat kořeny by byl nadlidský úkol, takže jediné, co vám zbývá je, sekat její výhony pravidelně těsně nad zemí. Důležité je, abyste ze zahrady sebrali úplně všechny části lodyhy, oddenků a kořenů, jinak zakoření znovu a bude to začarovaný kruh.
Bylinkáři to s křídlatkou nevidí tak zle: je účinná proti různým nemocem a přidává se i do polévky
Bylinkáři a přírodní léčitelé umí křídlatku japonskou využít úplně jiným, pozitivním, způsobem. Používají jí například při léčbě boreliózy, má antibiotické účinky, působí jako antivirotikum i antiparazitikum. Pomáhá proti kašli, zánětu průdušek i při astmatu, funguje na posílení imunity i slinivky břišní. Křídlatka prý také dokáže snížit hladinu krevního tuku a cholesterolu. Listy křídlatky se využívají do čajů, přičemž léčivé účinky mají údajně i její kořeny. Před jakýmkoliv používáním částí křídlatky je vždy nutná dobrá znalost jejích účinků a použití.
Mladé výhonky křídlatky japonské se v Asii konzumují nebo přidávají do polévek, jsou jemně kyselé a nazývají se zelenina sansai.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
