Nezapomeňte prořezat rybízy a angrešty včas, jinak se připravíte o úrodu. Vždy odstraňujte polehlé větve

Ovoce, které řežeme po sklizni

Co se týče řezu ovocných dřevin, je důležité dodržovat optimální termíny, protože díky naší přílišné aktivitě, kdy často dřeviny na zahradě řežeme hlava nehlava kdykoliv během roku, se často sami připravíme o úrodu v příštím roce. Obecně lze tedy říct, že po sklizni či koncem léta se řežou peckoviny a bobuloviny či drobné ovoce a na jaře, jakmile přejdou mrazy, se prořezávají jádroviny, případně se ještě dodělávají resty z podzimu. Nyní tedy stále můžeme prořezat meruňky, broskvoně, švestky či slívy a potom také bobuloviny v podobě rybízu, angreštu a josty.

Kdy se zastřihává rybíz a angrešt?

Rybíz, angrešt i jejich kříženec josta, raší velmi brzy na jaře, často i v únoru a jakmile se tak stane, často není čas je prořezat. Kromě rašení také brzy kvetou a v takové chvíli už většinou na nějaký řez zapomínáme. Z toho důvodu je dobré, pokud je seřízneme nyní, na začátku podzimu. Řez se pak volí dle toho, zda se jedná o keře stromkové či keřové a platí to u rybízu i angreštu. Obecně lze říct, že jednodušší je řez a následná péče o keře stromkové.

Jak stříhat rybíz na podzim?

Keřový rybíz a angrešt se řeže tak, že u země ořežeme výhony staré čtyři a více let, tudíž keře omladíme. U keřových forem je důležité odstranit také polehlé větve, které při kontaktu s půdou velmi snadno zakořeňují a díky tomu oslabují a zbytečně zahušťují keř. Stromkové rybízy a angrešty se ve srovnání s keřovými nedožívají mnoho let, maximálně kolem 12 let a pak přestávají rodit a postupně chřadnou, až odumřou úplně. U stromkových forem je hlavním úkolem řezu udržet vzdušnou korunku, jen díky tomu se v korunce nedaří houbovým chorobám, především padlí u angreštu. Zahušťující výhony v korunce se zcela odstraní a ponechají se větve zakrácené na 8-10 oček. Při řezu samozřejmě odstraňte všechny napadené, poškozené či překážející výhony.

Napadené listy spalte

Jestliže jste měli bobuloviny napadené nějakou houbovou chorobou, především padlím, co nejdříve shrabejte spadané listí, které se pod keřem nachází a rozhodně ho nedávejte na kompost, ale buď jej spalte nebo hoďte do směsného odpadu. Pokud byste totiž spadané listí nechali pod keřem až do jara, spory hub by se přes zimu namnožily a na jaře by velmi rychle na vaše ovocné keře zaútočily.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.