Jak na řez růží?
Výraznější řez růží je nutný na jaře, v dubnu (v době, kdy kvetou zlatice neboli Forsythie). Záhonové a ušlechtilé odrůdy zkrátíme na 20-30 cm. Opakovaně kvetoucí keřové růže jen mírně prosvětlíme. Opakovaně kvetoucím pnoucím růžím odstraníme staré výhony a mladší postranní porost zkrátíme na 4 – 5 oček. Pokryvné růže jednou za tři až pět let sestřihneme na výšku 20-30 cm. Stromkové růže zkrátíme asi na 20 cm a to tak, aby si korunka zachovala svůj tvar. U všech druhů platí, že musíte odstranit všechny suché, poškozené, zmrzlé či napadené výhony, jinak se začnou šířit houbové choroby. Po zastřižení růže přihnojte, nejlépe některým dlouhodobě působícím hnojivem a po aplikaci půdu zalijte. Při aplikaci hnojiva je nutno dávat pozor, aby vám hnojivo nezalétlo na rašící listy, které by se mohly popálit.
Růže bývá tradiční květinou používanou nejen do vázaných kytic, ale i do různých aranžmá s delší životností.
Životnost růže, kterou máme ve váze, prodloužíme až na 18 dnů tak, že obden šikmo seřízneme stonek a dáme čistou vodu, pokud tak neučiníme, ve váze nám jako řezaná květina vydrží pouhé 3 dny.
Jakmile se oteplí, na růžích se začnou objevovat mšice. Ty na růžích nemůžete přehlédnout, protože listy se díky jejich sání kroutí a jsou lepkavé. Mšice totiž vylučují lepkavou medovici, kterou tak rádi ochutnávají mravenci. Bývá pravidlem, že kde jsou mravenci, budou i mšice. Na lepkavou medovici se ještě chytají různé spory plísní, takže povrch listu je načernalý. Jakmile mšice na růžích či kdekoliv jinde na zahradě zjistíte, okamžitě aplikujte některý z insekticidů, známý a účinný je Pirimor nebo Mospilan. Pokud budete chtít zasáhnout proti mravencům, použijte přípravky v podobě mikrogranulí tzv. mravenčí bufety. Na různé babské rady zapomeňte a vsaďte raději na jistotu v podobě včasné chemické ochrany.
Nejvíce naší pozornosti potřebují růže v létě, kdy kvetou (první kvetení mají za sebou v červnu). Vyžadují hlavně pravidelnou závlahu, kypření půdy a očistu. Růže koření poměrně hluboce, proto dávka vody musí být vysoká, počítá se min. 20 l vody na jednu rostlinu. Tímto množstvím získá rostlina dostatek vláhy a další zálivka stačí cca za týden. Tato frekvence závlahy však neplatí v případě extrémních letních teplot, zde se množství vody samozřejmě ještě navýší a je třeba zalévat častěji. V červenci je dobré růže opět přihnojit, abychom podpořili srpnové kvetení. Tento termín hnojení by měl být poslední, neboť při pozdějším přihnojování hrozí rychlý nárůst nových výhonů, které ale do zimy nestihnou vyzrát a hrozilo by tak riziko zmrznutí. K růžím lze dodat vyzrálý kompost, dále lze zakoupit speciální hnojiva připravená přímo pro růže nebo univerzální hnojiva jako je Cererit či NPK.
Důležité a velmi často opomíjené je pravidelné kypření půdy, které omezuje odpařování vody a zároveň umožňuje přístup vzduchu ke kořenům.
Při kypření půdy okolo růží buďte opatrní a kypřete pouze povrchově
Růže mají kořeny těsně pod povrchem půdy a snadno je tak můžete poškodit.Další nutností, a to nejen u růží, ale u všech kvetoucích rostlin, je odstraňování odkvetlých květů. Pokud bychom tak neučinili, připravili bychom se o další květy. Rostlina se totiž bude snažit vytvořit plod (šípek se semínky) a veškeré živiny tak poputují právě sem, místo do květů. Rostliny kvetou ne proto, aby nám dělaly radost, ale proto, aby hlavně vytvořily potomstvo. Takže pokud jim odstraníte odkvetlý květ, který by dál uzrával v plod, rostlina se bude snažit vytvořit jej znovu a znovu..proto se díky pravidelnému odstraňování odkvetlých květů dočkáte bohatšího a delšího kvetení. Výjimku však tvoří druhy růží pěstovaných právě kvůli šípkům, v takovém případě odkvetlé květy ponecháme na rostlině.
Jak a kdy zasadit růže?
Pokud jsou růže vysazeny příliš hustě nebo listy zůstávají příliš dlouhou dobu vlhké, objevuje se na listech plíseň. Na listech ji poznáte podle červenofialově zbarvených skvrn, většinou ohraničených listovými žilkami. Na rubu listu se může v místě skvrn objevit velmi nepatrný porost plísně. K ošetření lze použít některý z fungicidů, např. Baycor 25 WP nebo Acrobat MZ WG. K tomu, abyste se rzi vyhnuli, nesmáčejte při zálivce listy, ale vodu směřujte přímo ke kořenům.
Výsadba růží se provádí od října, kdy je ideální období nejen pro výsadbu růží, ale pro další okrasné dřeviny a trvalky. U růží je vhodné, pokud kořeny zhruba hodinu před výsadbou ponoříme do kbelíku s vodou. Hloubka výsadby je taková, že místo očkování by mělo být asi 5 cm pod povrchem půdy a vysazovat růže je možné až do prvních mrazíků.
V listopadu pak nastává období, kdy musíme myslet na zazimování růží. Ještě v této době můžete zakrátit přerostlé výhony, aby vítr a sníh neútočily na příliš velkou plochu. Při řezu však buďte opatrní, protože čerstvé rány snižují odolnost růží vůči mrazu. Před příchodem zimy (na horách již koncem října, v teplých regionech až v prosinci) přihrňte záhonové, velkokvěté a půdopokryvné růže zhruba dvaceti centimetrovou vrstvou kypré půdy či kompostu. Nadzemní výhony pak ochrání chvojí, jutovina nebo plátno. Koruny růží na kmínku zabalte do chvojí nebo netkané textilie. Mladším rostlinám, které mají ještě pružný kmínek, můžete korunku ohnout do země, upevnit hákem a přikrýt slabou vrstvou půdy.
A pokud si rádi ustřihnete růži do vázy (i když na záhonu vypadá beztak nejlépe), nezapomeňte seříznout stonek dlouhým, šikmým řezem, který obnovujte obden. Jen tak se totiž růže zásobí vodou a zůstane krásná delší dobu. Spolu s řezem také pravidelně vyměňujte vodu ve váze..
