Tis červený (Taxus baccata) je nejčastějším druhem, který se v našich zahradách či parcích pěstuje. Má řadu cenných vlastností, především to, že neopadává, roste i v hlubokém stínu, kde se jiným dřevinám nedaří a promine vám i pěstitelskou chybu, pokud ho špatně ořežete. Tis dokáže dokonce znovu vyrašit i z pařezu. Díky tomu, že je stálezelený, je cenným druhem do živých plotů, kde má celoroční působnost a díky tomu zachycuje z ovzduší prach a nečistoty. Je-li dostatečně vysoký, tlumí i případný hluk, například bydlíte-li u nějaké rušné silnice či dálnice.
Tis může být velmi nebezpečný
Abychom ale u tisu nepoužívali jen samá pozitiva, tis je znám jako jedovatá dřevina, především pozor si dejte v případě, že se po zahradě či v jeho blízkosti pohybují malé děti. Tis je jedovatý úplně celý, jehličí, větvičky i plod, a ačkoliv u červené bobule není jedovatá dužina, je prudce jedovaté semeno, takže se nikdy nedoporučuje její konzumace. Pokud tis používáte třeba do dušičkových věnců nebo do jiných vazeb, vždy si po práci s ním dobře umyjte ruce mýdlem, to, že při práci s ním nebudete jíst, je jaksi samozřejmost.
Jak tis namnožit
Pokud se chystáte založit si z tisu živý plot nebo potřebujete větší množství rostlin, je právě jeho namnožení jednou z možností, jak za nové rostliny ušetřit. Potřebujete-li jednu či dvě rostliny, nemá to smysl, nicméně u většího počtu se vám to již finančně vyplatí. Tisy se množí buď generativně tzn. semenem, které je ukryto v dužnatém míšku nebo vegetativně pomocí dřevitých řízků.
Množení tisů pomocí semene
To, jakou metodu množení zvolíte, záleží také na druhu tisu, který chcete množit. Semenem se množí pouze tis červený nebo tis japonský (Taxus cuspidata). Semeno ale musíme před vysetím ještě upravit a to tzv. stratifikací. Ta spočívá v tom, že semínka promícháme s říčním pískem a nejméně pět měsíců uložíme v uzavřené skleněné nádobě do chladničky. Díky tomu projdou semínka chladnou periodou a uchovají si svoji klíčivost. Vysévají se na podzim nejlépe do pařeniště, kde je dopěstujeme do sazeniček, které na jaře přesadíme buď na stanoviště nebo do větších květináčů.
Pro nedočkavce je lepší řízkování
Množení semenem je přece jen časově trochu náročnější, a ačkoliv díky němu získáte větší množství rostlin, mnohem častěji se tis množí pomocí dřevitých řízků s patkou. Množit tak můžeme nejen všechny druhy, ale i kultivary. Tím vhodným obdobím pro odběr řízků je právě konec léta, srpen až září a funguje to tak, že odeberete kus větvičky, kterou odtrhnete i s kouskem kůry (to je ta tzv. patka). Tento kus kůry upravíte roubovacím nožem, kdy ho zarovnáte. Celý dřevitý, vrcholový řízek měří tak 8-10 cm, upravenou spodní část namočíte do práškového stimulátoru a zapíchnete do připraveného množárenského substrátu. Pravidelně zaléváte a jakmile řízek zakoření, přesadíte do větších květináčů nebo přímo na stanoviště, přičemž menší sazeničky raději před silnými mrazy ochráníme chvojím.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
