Jak by tedy měla vypadat ta správná, zahradní zemina? Měla by být jemně drobtovitá, propustná pro vodu a zároveň mít schopnost zadržovat živiny i vodu.
Jak poznáme, jakou půdu máme na zahradě? Vyzkoušejte rychlý test..
Je to snadné a zahradníci k tomuto určení používají tzv. rychlý test, který nevyžaduje žádné odborné znalosti. Zkrátka, naberete do ruky trochu zeminy, promnete ji mezi prsty, a pokud z ní vytvarujete váleček, máte půdu jílovitou, pokud se vám váleček nedaří vytvořit, máte spíše půdy písčité.
O schopnost zadržovat v půdě důležité látky se starají především jemné půdní částice, obzvláště jílové minerály a také humus, což jsou vlastně zbytky odumřelých rostlin a půdních organismů. Pokud jich je málo, jako tomu bývá například u písčitých půd, dešťová voda se rychle vsákne a vezme s sebou i přítomné živiny. Existují ale speciální přípravky obsahující především zmiňované jílové minerály, uvést si můžeme např. tzv. Bentonit, což je jílovitá hornina, která právě vodu a živiny dokáže zadržovat. Písčitou půdu lze také vylepšit pravidelným zapracováním kompostu.
Máte-li na zahradě jílovité půdy, určitě se setkáváte se zamokřením zahrady, neboť dešťová voda se nemůže vsáknout a hromadí se. I zde ale existuje řešení, půdu prokypřete a vylehčete ji např. přídavkem perlitu, písku nebo kompostu. Kompost je totiž lékem pro každou půdu a nikdy s ním nic nezkazíte. Zakládáte-li zahradu, je vhodné obstarat si v nějaké kompostárně dostatek kompostu a ten postupně zapracovat do půdy povrchovou frézou. S každoročním doplňováním kompostu počítejte minimálně v zeleninové zahradě, protože humus se časem rozloží a je třeba jej doplnit.
Podobné účinky, jako kompost, má zelené hnojení, což ostatně znáte třeba z okolních polí, kde po sklizni hlavní plodiny vysejí plodinu jinou, většinou z čeledi bobovitých, a tu potom zaryjí. Máte-li příliš utužené půdy, lze je prokypřit výsevem vhodných rostlin, které hluboko koření a prokáží vám tak velkou službu. Takovými rostlinami je například slunečnice nebo brambory, které navíc ještě sklidíte, takže z nich máte dvojí účinek. Speciální skupinu rostlin, která vám pomůže v péči o půdu, jsou rostliny z čeledi bobovité, kam patří např. vlčí bob (oblíbená, venkovská trvalka známá jako lupina), vikev nebo jetel..Tyto rostliny totiž mají na kořenech tzv. hlízkovité bakterie, které dokáží poutat vzdušný dusík a o tento životně důležitý prvek pro rostliny vám pak obohatí půdu. Zelené hnojení je vhodné například na právě sklizených záhonech, které by jinak ležely ladem. Dle druhu se pak na podzim či na jaře zapracují do půdy.
Pro provzdušnění půdy použijte perlit
Perlit je vyroben z vulkanické horniny a má prokypřující a provzdušňující schopnost. Právě proto je častou složkou výsevních substrátů.
Před zimou se často řeší, zda je či není nutné rytí záhonů. Pokud máte na zahradě těžké, hlinité půdy, tak rytí rozhodně udělejte. Zimní mrazy totiž hroudy roztrhají a tím půdu nakypří. Lehčí půdy pak stačí zkypřit pouze povrchově nebo stačí zrýt záhony až na jaře.
Pojem pH půdy znají asi všichni a většina také ví, že kyselé pH půdy prospívá všem vřesovištním rostlinám, jako jsou pěnišníky, vřesy či borůvky. Ale pokud zrovna nejste milovníci těchto rostlin, a naopak potřebujete z kyselé půdy udělat půdu neutrální či zásaditou, kterou preferují ostatní rostliny, musíte aplikovat vápník. Zásaditou půdu ocení hlavně trávník (neporoste zde mech) i zeleninové záhony. Množství vápníku ale zvažte až po provedeném půdním rozboru, neboť příliš vysoké množství vápníku v půdě způsobuje úbytek humusu, a to nechceme, že? Abyste zjistili, zda máte půdu kyselou nebo vápenitou, vyzkoušejte jednoduché testy na určení pH půdy, které lze zakoupit buď v zahradnictví, nebo na internetu.
