Ocún jesenní je původní rostlinou v Evropě a v západní části Asie. V České republice nepatří mezi ohrožené druhy, vyrůstá na vlhčích a světlých loukách, na okrajích lesů, okolo potoků a cest. Často bývá pěstován i v zahradách, ale vykvete i v květináči na balkoně nebo za oknem. Čeština má pro něj několik lidových názvů a téměř všechny se vztahují k tomu, že ocún jesenní vykvétá bez listů. Tuto rostlinu tak můžete znát i jako naháče, naháčka, sirotka, holopannu nebo hadulu.
Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
Přestože je ocún jesenní krásný na pohled, je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi jedovatou rostlinu. Obsahuje prudký jed, alkaloid kolchicin, který je silně toxický pro lidi i pro zvířata. Proto při pěstování na zahradě dejte pozor, zvlášť pokud máte malé děti či domácí mazlíčky. Na jaře, kdy vyrůstají jen listy ocúnu jesenního, si můžete rostlinu splést i s česnekem medvědím. Paradoxně se však tato látka, kolchicin, využívá v medicíně k léčbě dny a některých zánětlivých onemocnění. Nejvíce kolchicinu obsahují semena ocúnu.
Životní cyklus ocúnu jesenního
Ocún jesenní náleží do čeledi ocúnovitých. Jedná se o vytrvalou bylinu s podzemní hlízou, která dorůstá do výšky 10-30 cm. Vykvétá jemně fialovými až růžovými květy, které vyrůstají přímo z hlízy a její životní cyklus je velmi pozoruhodný. Ocún podzimní vykvétá na podzim, většinou od konce srpna až do října. Přes zimu zatahuje do země, aby pak na jaře z hlízy vyrostly široce kopinaté až páskovité listy, dlouhé někdy až 50 cm. S počátkem léta pak dozrávají i semena. Někdy se však stává, že ocún jesenní vykvete až na jaře. Posunutá doba květu může být způsobena povětrnostními vlivy. Chladný konec léta a začátku podzimu může způsobit zbrzdění vývoje květů, a ty pak dokončí vývoj a vykvetou až brzy na jaře. Občas se pak pletou s velmi podobným ocúnem jarním (Colchicum bulbocodium).
Zdroj: https://botany.cz/cs/colchicum-autumnale/; http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=25
