Nopál a nopaleria: opuncie zná v tropech každý
Při exotických cestách zcela jistě narazíte na ten nejběžnější kaktus, který se běžně často v subtropickém a tropickém klimatu především pro své plody. Jedná se o opuncii mexickou (Opuntia ficus-indica), kterou vám tamní prodejci nabízí k ochutnání na každém rohu. Ve španělštině se jí říká nopál, přičemž s tímto pojmenováním se můžeme setkat i u nás a celé políčko s opuncií se pak nazývá nopaleria. Opuncie mexická dorůstá ve své domovině až čtyřmetrové výšky, ale na zahradě bývá samozřejmě mnohem nižší. Stonek opuncií je složen z oválných, zploštělých článků, ze kterých vyrůstají tzv. areoly. Z areol pak vyrůstá jejich nemilosrdná zbraň v podobě trnů a zároveň drobné, štětinovité trny zvané glochidie. Samotné plody jsou plné sladké dužniny a množstvím tvrdých semínek, která se nejedí. Opunciové plody se používají především čerstvé, nebo se zpracovávají na vynikající marmelády, vína či pálenku.
Jak jíst plody opuncie: při ochutnávání buďte opatrní
Máte-li v plánu, že spolu s jiným exotickým ovocem ochutnáte také plody opuncie, mějte na paměti jednu důležitou věc. Na povrchu plodu jsou již zmiňované drobounké trny glochidie, které nemusíte vidět pouhým okem. Glochidie jsou zrádné tím, že při požití se zapíchnou do jazyka nebo i pokožky, jakmile ji vezmete do ruky, a způsobí velmi nepříjemné pálení. To je způsobeno tím, že glochidy jsou vybaveny zpětnými háčky a fungují podobně jako harpuna, takže při snaze zbavit se těchto drobných, štětinovitých trnů bývá velmi bolestivé, o to více, je-li to na jazyku. Takže vždy, než začnete opuncii konzumovat a je jedno, zda v rámci dovolené či si je zakoupíte v supermarketu, hadříkem, v terénu třeba rukávem, pečlivě očistěte celý povrch plodu, abyste se glochidií zbavili. Až pak si můžete vychutnat vynikající chuť těchto plodů. Naštěstí, pěstitelé dnes usilují o pěstování zcela beztrnných plodů, takže je naděje, že se s glochidiemi nesetkáte vůbec.
Jak pěstovat opuncii na své zahradě
Při pohledu na tento kaktus cestovatelské srdíčko vždy zaplesá, vždy si totiž vzpomene na místo v zahraničí, kde se s touto suchomilnou krasavicí setkal. Pokud i vy to máte stejně a opuncie vám učarovala, protože při pěstování na zahradě jde hlavně o její nádherné, kaktusovité květy, není problém ji pěstovat i u nás. Vyžaduje jen optimální podmínky pro svůj růst, které vychází z podmínek její domoviny. Takže nejlépe se jí bude dařit na plně osluněném stanovišti, nejlépe na skalce či v nádobě. Miluje štěrkovité až kamenité půdy, s dostatkem písku. Je to kaktus, takže dokonale zvládá sucho, se závlahou to vážně nepřehánějte, postačí jí to, co spadne v podobě deště. Nikdy ji neumisťujte v blízkosti dětských stanovišť, při pádu do opuncie by to nemuselo dopadnou dobře. Květu se u opuncie nedočkáte hned po vysazení do skalky, většinou to trvá déle, než se u vás aklimatizuje. Jsou-li velké mrazy, nejlépe ji přenést do zimoviště s teplotou kolem 5 až 10 °C. Máte-li ji vysazenou na skalce, ochraňte ji textilií nebo chvojím.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
