Úspěšné sklizně exotických plodů se nejsnáze dočkáte u druhů, které lze vysadit do zahrady. K nim patří – i v málo příznivém klimatu – mišpule obecná, která je dnes sice vnímána jako exotická rostlina, ale ve středověku byla u nás populární a rozšířená. Její trochu moučnaté plody nechutnají ale každému a mnozí jsou ochotni je jíst jen po zpracování na pyré nebo marmeládu. Další exotické ovoce ovšem většině lidí chutná.
Pěstování cizokrajného ovoce na zahradě
Stromy kaki, nashi či u nás ještě relativně neznámého indiánského banánu se mohou vysazovat ve vinařských oblastech, pokud jim poskytnete co nejteplejší slunné místo v zahradě. Pěstební podmínky může zlepšit také ochrana před chladem v podobě zdi nebo stěny domu, která v noci vydává teplo nahromaděné během slunečného dne. Protože mladé rostliny jsou obecně citlivější na mráz než zakořeněné exempláře, je v prvních letech na místě zimní ochrana. Půda nad kořenovým balem by měla být izolována. Jednoduchý a účinný způsob je například obtočit rostlinu pásem králičího pletiva a vyplnit jej podzimním listím.
Přezimování exotických plodin v nádobách
Pro pěstování v nádobách se nabízí širší spektrum rostlin, které zahrnuje druhy jako granátové jablko, lokvát, citrusy nebo marakuju. Díky mírnějším zimám je většinou můžete nechat venku déle a relativně brzy je zase vynést ven. Zásluhou prodlouženého pobytu na čerstvém vzduchu zrají plody lépe a fáze přezimování se zkracuje. V obytných místnostech exotické rostliny bohužel přezimovat nelze, protože je v nich na poměrně vysokou teplotu jen málo světla. K tomuto účelu je ideální zimní zahrada nebo skleník temperovaný na 5 až 10 °C. A protože marhaník granátový a marakuja shazují listy, můžete je při stejných teplotách přezimovat také ve tmě ve sklepě nebo v kůlně.
Na rozdíl od našich klasických ovocných dřevin nelze u exotického ovoce pěstovaného v nádobách očekávat vysoké výnosy. Radost z malé sklizně však může být o to větší, že ochutnáte třeba vlastnoručně vypěstovanou marakuju...
