Výsadby ve štěrku jsou atraktivní i praktické. Na suchém a slunném místě zastane štěrk roli minerálního mulče, který při dostatečné vrstvě brání vysychání půdy a růstu plevelů a chrání kořeny rostlin před velkými teplotními výkyvy. Je rovněž alternativou k hojně užívané drcené kůře, která je k trvalkám nevhodná, a na rozdíl od kůry je trvalý.
Praktické použití štěrku na zahradě
Štěrk je ideálním materiálem k doplnění dlažby nebo cihel. Dokáže opticky spojit pevné i volné plochy nebo je naopak přirozeně rozčlenit – často se používá na zahradní cesty. Vzhledem ke své životnosti je relativně levný a dobře se s ním pracuje. Jelikož rychle propouští vodu, je vhodný k rostlinám citlivým na přemokření.
Najdou se ale samozřejmě i jisté nevýhody štěrkového mulče. Předně – bez dostatečně vysoké obruby záhonů, se štěrk snadno roznáší do okolí, např. do trávníku. S tím souvisí i jeho průběžné doplňování. Při nesprávném založení štěrkové plochy nebo nízké vrstvě štěrkového mulče mohou materiálem prorůstat také plevele, a zvláště ty vytrvalé a odnožující se mohou stát nezničitelnými. Chůze po štěrku může být navíc pro někoho nepříjemná.
Přirozený vzhled štěrkového pokryvu
Ačkoli se prodává štěrk bílý, růžový nebo černý, buďte při jeho výběru střízliví. Měl by ladit s domem, zídkami nebo jinými stavbami na zahradě a v neposlední řadě i s vysazenými rostlinami. Ty by měl pouze doplňovat, a ne s nimi barevně soupeřit. Volte proto jen jeden druh kamene, a to jedné barvy a jedné zrnitosti, jinak bude záhon vypadat roztříštěně.
Štěrk se prodává v různých frakcích – od jemných až po hrubozrnné. Hrubší štěrk je při nášlapu hlučnější a nepohodlnější, jemný se zase snadněji roznáší do okolí. Na záhony se používá velikost 6–10 mm. K dostání bývá štěrk v zahradních centrech, stavebninách, příp. rovnou v lomu.
Od štěrku ke kamínkům a od kamínků ke kamenům
Na záhonu ve svažitém pozemku lze kromě štěrku použít i větší kameny, a tím vytvořit suťoviště. Jeho cílem je napodobit drolící se skálu – kombinace několika kamenných frakcí je zde proto namístě. Do nejjemnějších se vysazují rostliny, hrubější se umísťují do blízkosti větších kamenů.
Velké kamenné solitéry je nutné zapustit částečně do půdy. Ve výsadbě fungují jako tzv. sluneční past, což znamená, že množství tepla, které do sebe absorbují za horkého letního dne, ze sebe v noci zase uvolňují do okolí. Vysazují se k nim proto teplomilné rostliny, třeba středomořské bylinky.
