Vysaďte si nejoblíbenější popínavé rostliny. Zachrání nevzhledné zdi i pergolu. Někdy ale mohou být přítěží

Proč pěstovat popínavé rostliny?

Máme-li malou zahradu, ale chceme zde mít nějakou zeleň, sáhnout právě po popínavých rostlinách je tou nejlepší volbou. Jelikož rostou do výšky neboli vertikálně, ušetří nám spoustu místa, kde můžeme pěstovat další rostliny.

Popínavé rostliny se ale také používají na zakrytí nevhodných míst, například výhled na kompost u souseda i nepěkné zdi, a ozelení fasády domů nebo pergoly. Vždy je ale nutno je redukovat v růstu, protože pokud se popínavým rostlinám daří, a ono se většinou daří, mohou napáchat škody.

Kdy jsou popínavé rostliny na zahradě přítěží

Abychom popínavé rostliny pouze nevychvalovali, je nutné podotknout, že pokud je vysadíme na špatné místo nebo necháme svému osudu, kdy si na zahradě nekontrolovaně rostou, místo užitku někdy přinesou spíše oči pro pláč.

Příkladem může být třeba pergola, protože když stavba nemá stabilní základy a není vyrobena z masivního dřeva, při popnutí některých popínavých dřevin, jako například oblíbené vistarie, dochází k narušení stability stavby. Kvůli tomu se pak mnohdy musí pergola strhnout a postavit znovu. Popínavé dřeviny se totiž dokážou velmi rozrůst a pod jejich tíhou nestabilní pergola nevydrží.

S popínavkami na fasádě také opatrně

Rovněž diskutabilní je použití břečťanu a přísavníku na pokrytí fasád, protože kvůli svým příčepivým kořínkům se dostávají až pod střešní krytinu, kde mohou napáchat velké škody. Jakmile je ve fasádě nějaká skulinka, okamžitě do ní prorostou, a když pak chcete takovou urputnou popínavou rostlinu odstranit, odstraníte spolu s ní i fasádu. Je tedy velmi důležité, věnovat popínavým rostlinám patřičnou pozornost a redukovat je v jejich bujném růstu, jen tak nám budou sloužit velmi efektivně.

Tyto 3 druhy popínavých rostlin jsou nejčastější

1. Přísavník neboli psí víno

Přísavník či loubinec (Parthenocissus sp.) je častá popínavá dřevina, která se k opoře poutá pomocí příčepivých destiček. Jedná se o opadavou rostlinu, která ale na podzim své listy nádherně zbarvuje do žluté, karmínové až rudé barvy. Přísavník se dokáže pnout hodně daleko a vysoko, má-li poblíž nějakou oporu, a to až do 20 m. Většinou se používají dva druhy přísavníku, a to přísavník pětilistý (P. quinquefolia) a přísavník trojlistý (P. tricuspidata).

Velkou výhodou přísavníků je jejich nenáročnost na pěstování. Většinou rostou všude, kam je vysadíte. Pokud je ale nebudete regulovat, prorostou opravdu všude –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do záhonů, pnou se po ovocných stromech a všem, co je v jejich dosahu.

Jejich plody, modré bobule, jsou sice velmi atraktivní, a to především na podzim, ale jsou lákavé také pro ptactvo, které nejen, že je většinou sezobne, ale všude kolem pak máte nafialovělý trus. Přísavník tedy vysazujte tam, kde vám nic z negativ nebude vadit, tj. na pokrytí zdí či plotů, co dále od záhonů a ovocných stromů.

2. Břečťan popínavý

Břečťan (Hedera helix) je nejběžnější popínavá rostlina, kterou má valná většina lidí spojenou se hřbitovy. Je pravdou, že právě na nich roste nejčastěji, ale to neznamená, že by nám stejnou službu nemohl udělat i na naší zahradě.

Výhodou břečťanu je, že je stálezelený, a tudíž funkci krytí plní po celý rok. K opoře se přichytává pomocí příčepivých kořínků a dokáže se vyšplhat až do výšky 30 m. Listy břečťanu jsou tuhé, v dospělosti trojcípé, v zimě nafialovělé, a u kultivarů mohou být různě panašované, nejčastěji bíle či žlutě. Květy jsou slabě vonné, žlutobílé a velmi lákají včely. Modrofialové plody, bobule, lákají ptactvo.

Břečťan je skvělý třeba ve chvíli, kdy potřebujete ozelenit nějakou stinnou plochu, například plný stín pod stromy, protože roste i ve stínu a dokáže všude vytvořit souvislý, zelený porost. Lze jím nechat popnout třeba i suché a odumřelé stromy, které pak slouží jako jeho opora.

Jakmile ho ale přestanete kontrolovat, roste velmi agresivně a rozrůstá se po celé zahradě, často i k sousedovi. Nikdy tedy nedopusťte, aby si břečťan dělal, co chce. To samé platí také o jeho pnutí po fasádě domu, kde se dostává až pod střešní krytinu a do skulin ve fasádě a pak dochází k poškození. Pokud chcete nechat břečťan někde pnout, tak potom volte spíše pergolu, zahradní domek či jinou stavbu v zahradě, kde nemůže napáchat škody.

3. Brslen Fortuneův

O brslenech vám na našich stránkách pějeme ódy neustále, je to opravdu vděčný, stálezelený keř, který díky mnoha kultivarům dokáže dodat smutné zahradě barvy. Nejčastěji se jako popínavá rostlina používá druh brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který se po opoře pne do výšky maximálně 4 metry pomocí příčepivých kořínků. Na podzim mají všechny jeho kultivary nafialovělý nádech, velmi dobře se tvaruje a lze ho, díky barevnosti listů, použít třeba do dušičkových vazeb.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.