Na Dušičky se na hrob dává věnec
V den, kdy vzpomínáme na zemřelé, je kruh symbolem koloběhu života, je proto důležitý a nutný pro zachování symboliky. O jiném tvaru než kruhu tedy ani neuvažujte. Zajímavé, byť ne vždy dodržované, „pravidlo“ pak také říká, že zatímco u jiných druhů věnců by větvičky měly směřovat po směru hodinových ručiček, u dušičkových je to naopak. Symbolizuje se tak uplynutí času a konec bytí.
Do 2. listopadu je ještě trochu času, a proto máte šanci si dušičkový věnec v klidu, bez časového presu, vyrobit. Nemusíte se obávat toho, že by do Dušiček nevydržel, protože vyrábět ho budeme z ušlechtilé zeleně, kterou většinou máte doma na zahradě. Pokud budete šikovní a kreativní, nemusíte za tradiční dušičkovou výzdobu utratit ani korunu, tedy kromě svíčky, tu nejspíše zakoupit musíte.
Jak vyrobit dušičkový věnec na hrob?
V případě, že jste se rozhodli vyrobit dušičkový věnec, potřebujete k tomu nejlépe slaměný korpus o průměru 25 až 30 cm. Můžete ho buď koupit, nebo si nařežte pár větví vrby, svídy či jiného keře, který je měkký a dobře se ohne, vytvarujte do kruhu a zpevněte dráty. Sláma není nezbytná, ale lépe se pak s korpusem pracuje. V prodeji bývají i korpusy polystyrenové, nicméně s těmi se naopak pracuje hůře a pro vázaný zelený věnec jej nedoporučuji.
Na dušičkovou výzdobu se hodí jehličnany
Jelikož děláme zelený, vázaný věnec, potřebujete nějaký materiál, nejvhodnější jsou jehličnany, jako je thuje, cypřiš, jalovce, tis, jedle, ale pokud na své zahradě nemáte jediný jehličnan, nevadí. Určitě budete mít nějaký stálezelený keř typu brsleny, mahonie, zimostrázy, bobkovišně či blýskavky. Velmi krásný je věnec z větviček vřesů či vřesovců. Krásně vypadá mix zeleně, například různě panašované brsleny s cypřišem a mahonií.
Ozdobení věnce: Za dekorace nemusíte utrácet
V obchodech jsou často k vidění přezdobené věnce s různými umělými květinami, bobulemi, plody, šiškami, plody atd. Jde o to, aby výrobek byl samozřejmě co nejdražší... a v době, kdy pozůstalí vzpomínají na své blízké, rádi utratí více, než by bylo zdrávo. Přitom nemusíte utratit ani korunu, stačí se pořádně podívat na zahradě nebo při procházce v lese, kde najdete vše potřebné. Na zahradě určitě máte nějaké keře s výraznými plody, skalníky, hlohyně, šípky, možná i nějakou šišku z jehličnanu, přičemž nejlepší je šiška borová a smrková.
Do věnce lze zakomponovat také kvetoucí vřes či vřesovec. V lese najdete šišky, žaludy bukvice, větvičku obrostlou lišejníkem, mech... Krásné jsou i černé šištičky z olše, která roste nejčastěji někde u vody, a pokud chcete, můžete je nabarvit třeba na bílo. Využít lze různé sušené rostliny ze zahrady, plody mochyně, bodlák zvaný štětka, statici, slaměnku, makovice či odkvetlé květenství hortenzie. Tohle všechno můžete do věnců použít a bude to vypadat skvěle.
Co dále potřebuji pro výrobu věnce
Máte-li větvičky z jehličnanu či stálezeleného keře, nějakou tu dekoraci a samozřejmě slaměný korpus, dále potřebujete drát na špulce, jímž budete jednotlivé větvičky připevňovat na korpus. Pro zdobení pak potřebujete tavnou pistoli, drátky, máte-li nějakou hezkou stuhu případně spreje.
Vydrží nám věnec do Dušiček?
Možná přemýšlíte nad tím, zda nyní vyrobený věnec vydrží do konce října, kdy ho povezete na hřbitov. Buďte klidní, vydrží. Jelikož je vyroben ze zelené, ušlechtilé chvoje, stačí ho položit někam do stínu a chladna a vydrží čerstvý velmi dlouho. Jediné, nač si dejte pozor, je, že pokud jste do přízdoby věnce použili nějaké plody, jako jsou žaludy, bukvice, kaštany a plody hlohyně, mohou váš věnec navštívit veverky nebo ptactvo, které je ukradnou do svojí zimní spíže. Věnec tedy nenechávejte jen tak někde na zahradě, jinak vám zvířecí lupiči ukradnou veškerou přírodní dekoraci.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
