Kde vysadit hortenzie
Kvetoucí hortenzie jsou velmi oblíbené, okrasné keře, které najdou uplatnění v každé zahradě nebo jen v nádobě na balkoně či terase. Velkou výhodou je také fakt, že ne všechny hortenzie vyžadují stín či polostín, ale naštěstí existují i druhy, jako například hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), která prospívá i na slunci. Mezi druhy hortenzií najdeme také druhy popínavé, které nám dokážou zkrášlit nevzhledné zdi či skrýt případná nevzhledná místa, například kurník u souseda.
Jak správně pěstovat hortenzie
Hortenzie se často řadí mezi vřesovištní rostliny, což jsou rostliny vyžadující kyselé pH půdy neboli dostatek rašeliny. Ale, stále u hortenzií nemáme jasno, jak na tom s potřebou rašeliny jsou. Všechny hortenzie milují kyprou, vlhčí, propustnou a na humus bohatou půdu. Kyselá být vůbec nemusí, tedy pokud netoužíme po modře zbarvených květech, které jsou způsobeny právě kyselým pH půdy. Základem úspěchu pěstování hortenzií je ale vždy kompost. Prospěšné je i mulčování, které zadržuje vodu, brání růstu plevele a také půdu okyseluje.
Druhy hortenzií ozdobné svými listy
Hortenzie okrasné nejen svými květy, ale také listy jsou většinou speciální kultivary původních druhů. Například kultivar hortenzie pilovité (Hydrangea serrata) ´Bluebird´ dorůstá do výšky 1,5 metru a deštníkovitým květenstvím kvete zhruba do konce září. Po odkvětu pak keř zdobí nádherné, do červena zbarvené listy.
Další druh hortenzie, který se nepěstuje v našich zahradách tak často, je hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia), jejíž listy se nejen barví do vínové barvy, ale mají také nevšední tvar.
Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) je druhem popínavým, který sice roste pomalu, ale i tak se dokáže pnout až do výšky 15 metrů. Má bílé, až 25 cm velké květenství, které krásně voní. Zajímavé má ale také listy, které jsou lesklé, na podzim se zbarví do zlaté, pak opadnou a okrasu zahrady tvoří i zajímavá struktura větví.
Jaké rostliny kombinovat s hortenziemi
Hortenzie bývají, díky své výšce až 3 metrů, dominantou zahrady a využívají se proto jako solitéra. Nicméně, hledáte-li k ní vhodného souseda, dobře si rozumí s rododendrony, pierisy, vřesy, japonskými azalkami či nízkými japonskými javory.
Zdroj: autorský text
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.