Kdy je vhodné vzrostlé stromy přesadit?
Obecně lze říct, že přesazování a výsadba dřevin se optimálně provádí na jaře nebo na podzim, takže stále ještě máte šanci to letos stihnout. Na podzim je v půdě větší koncentrace vláhy a dřeviny se tak lépe ujímají, teploty zároveň nejsou tak vysoké, a proto dřeviny netrpí silným výparem.
Přesazení vzrostlých stromů ve 4 krocích
1. Nikdy nezapomínejte na přípravu
Přesazování vzrostlých stromů je vždy riziko, a pokud podceníte přípravy, nemůžete se pak divit, že strom na novém stanovišti uhyne. Starší stromy nikdy nepřesazujte bez přípravy, která trvá zhruba jeden až dva roky a spočívá v menší úpravě kořenového systému tak, aby vznikl kompaktní kořenový bal co nejblíže středu dřeviny.
Strom tedy začneme obrývat rýčem, čímž postupně přesekáme slabší kořeny. Díky tomu, že je přesekneme, se aktivuje nárůst jemných kořínků v blízkosti kmene, které jsou pro ujímání dřeviny nezbytné. Vzniklou rýhu po obrytí můžeme vysypat substrátem, a pokud se jedná o vzrostlejší strom, odkopejte rýčem jeden rok jednu polovinu balu, a druhou polovinu balu nechte až na druhý rok.
Úprava kořenového balu
Jedná-li se o větší strom, často je k jeho vyzvednutí třeba technika, nějaký bagřík někdy i jeřáb, takže sami se do větších akcí určitě nepouštějte. Kořenový bal je třeba po vyzvednutí obalit a zajistit, aby se nerozpadl, k čemuž použijeme jutu a drát nebo drátěný koš. Jestliže strom převážíme na větší vzdálenost, musí být pevně uvázán, koruna stažená a celý kmen obalen jutou.
2. Příprava stanoviště
Na novém stanovišti musí být dopředu připravená jáma, a to o něco větší, než je samotný kořenový bal. Stěny a dno jámy musí být rozrušeny rýčem, aby kořeny nenarazily na tvrdou plochu a mohly se rozrůstat. Na dno jámy přidáme kvalitní substrát nebo kompost a prolijeme vodou. Přesazovaný strom umístíme do jámy a necháme jeho kořenový bal stále upevněný, juta se časem rozpadne a také dráty jsou vyrobeny z materiálu, který se v půdě za nějakou dobu rozpadne. Důležité je, že bal musí být celistvý.
Po výsadbě nezapomeňte snížit výpar vody
Strom v jámě postupně obsypeme ze všech stran substrátem, udusáme, na povrchu vytvoříme zálivkový okraj a okolí zamulčujeme. Díky mulči se bude držet vláha, protože se zamezí nadměrnému výparu a neporoste zde plevel. Během výsadby je vhodné dodat ke kořenům drenážní trubku (tzv. husí krk), která nám v budoucnu usnadní závlahu a voda se vždy dostane přímo ke kořenům. Na jaře je pak možné místo husích krků dát ke kmeni zavlažovací vak, jenž funguje na principu kapkové závlahy a šetří nám čas i peníze.
3. Ukotvení stromu
Při výsadbě i přesazování nesmíte zapomenout na kotvení stromu. Často se jedná o tři kůly spojené mezi sebou a přichycené vázacím popruhem. Na zahradě vám ale stejnou funkci poskytne jeden kůl se špicí, který zatlučete vedle stromu (někdo jej připevňuje šikmo od kmene). Správně by kůl měl sahat pod korunku. Ke kmeni ho připevníte vázacím popruhem a to tak, aby úvazek byl pevný, ale zároveň mohl strom růst.
Kotvení má dva hlavní důvody. Tím prvním je, že strom drží na místě, takže když přijde nějaký hurikán, strom to neodnese a zůstane pěkně na místě. Druhým důvodem je, že díky kůlu stromu ukážete směr, kterým má růst, takže kolmo nahoru, nebude se vyvracet do strany, neporoste křivě, ale tam, kam ho nasměrujete pomocí kůlu. Opora v podobě kůlů se ponechává do doby, než strom pořádně zakoření a zesílí, pak ji můžete od stromu odstranit.
4. Než strom zakoupíte, přemýšlejte
Zakládáte-li novou zahradu nebo chcete doplnit na tu stávající vzrostlý strom, vždy dobře zvažte, jak bude vaše zahrada vypadat třeba za deset let. Nejhorší, co můžete při nákupu vzrostlých stromů udělat, je to, že si v zahradnictví vyberete nějaký kultivar, který ve chvíli nákupu má sotva pár metrů, ale za deset let doroste do dvaceti metrů a vy pak zjistíte, že se vám na zahradu nevejde.
Přesazování vzrostlých stromů je navíc tak trochu stylem pokus/omyl, protože ačkoliv uděláte vše, co je třeba, stane se, že strom přesazení nezvládne. Pokud však nastane situace, kdy již vidíte, že strom se na vaši zahradu nevejde, nečekejte příliš dlouho a stromek přesaďte co nejdříve od výsadby. Čím mladší strom, tím lépe se bude na novém stanovišti ujímat a vše tak klapne na výbornou.
Tyto druhy přesazování přímo nesnáší
Možná si myslíte, že přesadit můžete všechny druhy dřevin, ale není tomu tak. V současném sortimentu jsou druhy, které přesazování přímo nesnáší, a pokud je i tak přesadíte, velmi často strom uhyne. Velmi riskantní je přesazování jehličnanů a stálezelených dřevin a druhů, které mají málo rozvětvený kořenový systém, sem patří třeba jilm, bříza, ořešák, magnolie, platan, buk, hrušeň nebo třeba habry. Naopak některým druhům přesazování nevadí a sem patří javory, olše, hlohy, jabloně, moruše, vrba nebo topol.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
