1. Zbytečně velké množství hnojiva aneb i zde platí: „méně je více“
Toto pořekadlo platí hlavně u dusíku, který sice je důležitý pro zdárný růst rostlin, ale pokud ho je více, rostliny také více rostou. Dusík se rostlinám dodává hlavně nyní, na jaře, kdy je velmi důležitý pro růst nadzemní části. Pokud je ale dusíku více, než rostlina potřebuje, není to žádoucí.
Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodovou zeleninu. Milují, pokud jim dodáte kompost, za to se vám odvděčí bohatou úrodou.
Zrychleným růstem rostlin dochází k potrhání pletiv a rostliny pak bývají více náchylné vůči houbovým chorobám a nepříznivým vlivům všeobecně
Velkou chybou je také to, jestliže, v dobré víře samozřejmě, dodáte rostlinám dusík na konci léta. V tomto období totiž rostliny nemají růst a přibývat na objemu, ale vyzrávat a připravovat se na zimu. Proto na podzim dodáváme rostlinám draslík, díky němu totiž rostliny dokáží přežít zimu. Speciální podzimní hnojiva obsahují kromě draslíku také fosfor, díky speciálnímu složení sníží rostliny svůj růst a veškerou energii věnují do zpevňování pletiv. Toto je důležité nejen proto, aby rostliny dokázaly dobře přezimovat, ale je zde také dobrý předpoklad jarní kondice.
Nadbytečné hnojení také vede k hromadění dusičnanů v půdě, velmi náchylná je na ně listová zelenina (salát, špenát), červená řepa či celer. Z toho vyplývá, že u průmyslových hnojiv nikdy nepřekračujte dávkování a u organických hnojiv je nutné dostatečné ředění vodou. Jediný případ, kdy se nemusíme bát přehnojení, je použití vyzrálého kompostu, ten totiž živiny uvolňuje postupně.
2. Nevhodná aplikace
Aby mohly rostliny využít námi dodaných živin, je nutné jim hnojivo vhodně „naservírovat“ neboli aplikovat. Přihnojujeme-li rostliny v nádobách nebo na záhonech, lze použít kapalné hnojivo přímo ke stonku rostliny, jejíž kořeny dokáží živiny rychle přijmout. Při hnojivé zálivce ale dejte pozor na to, abyste nepotřísnili listy rostlin, zde by bylo třeba větší naředění vodou, a hrozí tak jejich popálení.
Pokud ale chcete dodat živiny vzrostlejším stromům, hlavně těm ovocným, musíte na to úplně jinak, než jak jste to možná až doposud dělali. Budete-li totiž aplikovat hnojivo ke kmeni, očekávaného výsledku se nedočkáte.
V přijímání živin jsou u stromů nejdůležitější koncové kořínky
Tyto kořínky se nachází od kmene tak daleko, jako sahá koruna nad nimi. Hnojivo tudíž nepatří ke kmeni, ale do půdy v rozsahu obrysu koruny. Pokud se pod ní nachází trávník, udělejte vidlemi pár děr do trávníku a do nich hnojivo aplikujte. Tuhá hnojiva, např. Cererit či NPK se musí zarýt vidlemi, pozor ale na mělce kořenící dřeviny, které byste tímto mohli poškodit.
3. Nedostatečná péče o půdu
Správná péče o půdu spočívá v tom, že budete střídat průmyslová hnojiva s organickými, jako je především správně vyzrálý kompost nebo uleželý chlévský hnůj. Právě kompost totiž přispívá k tvorbě cenného humusu a díky němu je půda schopna udržet živiny a vláhu, je dlouhodobě úrodná a získá kyprou konzistenci.
Zdravá, živná půda bohatá na užitečné půdní mikroorganismy, které se rovněž bez humusu neobejdou, je základem úspěšného pěstování
4. Používání čerstvého hnoje a trusu
Přírodní organická hnojiva jsou tedy pro úrodu zcela zásadní. Důležité je si uvědomit, že mikroorganismy v půdě hnůj uvítají, ale některým rostlinám radost tak úplně neuděláte. Platí to především v případě, že k hnojení použijete čerstvý hnůj nebo čerstvý drůbeží trus.
Trus je úžasný pro vysoký obsah živin především pro plodovou zeleninu a ovoce
Je ale nutné ho naředit vodou, protože amoniak v něm obsažený je pro rostliny velmi agresivní. Co se týče hnoje, ten můžete buď zkompostovat, nebo nechat na vzduchu uležet a teprve poté ho zhruba v 5-10 cm silné vrstvě zapravit do půdy. Vhodný je hnůj kravský, ovčí, prasečí i koňský, který se rozkládá nejrychleji. Pokud se vám nechce čekat, můžete si již běžně zakoupit sušený granulovaný hnůj, který prošel fermentací, stejně jako tekutý koncentrát z drůbežího trusu. Obojí můžete použít okamžitě a odpadne vám tak domácí příprava.
