V létě nezapomeňte na prořez keřů
Keře, které již dávno odkvetly jako jsou nejen jarní zlatice, ale hlavně v létě kvetoucí trojpuky, tavolníky, vajgélie nebo pustoryl, je nyní potřeba prořezat. Význam řezu spočívá nejen v odstranění nemocných či napadených větvích, ale také v prosvětlení keře. Jde totiž o to, že pokud keř prosvětlíte, bude zde proudit více světla a vzduchu a nebudou se zde množit houbové choroby v podobě rzí a strupovitosti.
Odstraňte všechny zvrhlé výhony
Že jste o takových výhonech ještě nikdy neslyšeli? Zvrhlé výhony jsou takové výhony, které mají zelené listy a nejčastěji se objevují na keřích s listy zbarvenými nebo pestrobarevnými. Pokud tedy výhon, který má mít jasně červené listy, nese listy čistě zelené, jedná se o výhon zvrhlý a takový výhon s klidným svědomím odstraňte, nepatří sem.
Jak množit své oblíbené keře
Chceme-li si namnožit nějaký oblíbený keř, máme vesměs dvě možnosti. Buď semenem, což je způsob poměrně zdlouhavý, nebo způsob rychlejší, a to odběrem řízků. Způsoby řízkování máme také vícero, ale nejoblíbenější a nejrychlejší je dřevité řízkování. Při tomto způsobu množení se odebere vyzrálý (dřevnatý) výhon zhruba o síle tužky (1 cm), přičemž samotný řízek je velký cca 10-15 cm. Horní řez je rovný, spodní šikmý, velké listy odstraníme nebo zakrátíme a po ošetření stimulátorem zapíchneme do substrátu. Z hlediska množství nových rostlin platí, jeden dřevitý řízek rovná se jedna nová rostlina.
Tímto způsobem získáme více rostlin
Pokud ale chcete získat z jednoho výhonu více nových rostlin, použijte pupenové řízky. Množení pomocí pupenových řízků se využívá i u stálezelených keřů. Výhodný je také v případě, že nemáme dostatek materiálu z mateřské rostliny, třeba nejsou tak velké a vyzrálé přírůstky a nemáme odkud bychom řízky odebrali.
Jak množit keře pupenovými řízky
Z vybraného keře odebereme polovyzrálé výhony, ale každý výhon nařežeme na kousky, a sice 2-3 cm pod listovým řapíkem a těsně nad ním. Stonek pod řapíkem pak poraníme odstraněním proužku kůry, čímž podpoříme zakořeňování.
Co s připravenými řízky
Řízky pak zapícháme do květináče s množárenským substrátem tak hluboko, aby místo, kde řapík přiléhá ke stonku (nebo pupen v jeho paždí), bylo jen trochu vidět. Dále se o řízky staráme jako o běžné, dřevité řízky, takže pravidelně zaléváme, v případě, že jsou umístěné ve skleníku větráme a zhruba za 3-4 týdny by řízky měly zakořenit a rašit nové listy. Pak je rozesadíme do větších květináčů nebo je vysadíme do záhonu a přes zimu je ochráníme bílou netkanou textilií nebo chvojím.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
