Jako alternativa ke kanadským borůvkám může sloužit například zimolez kamčatský neboli lidově kamčatská borůvka. Po výsadbě si trochu déle zvyká, ale jakmile se na stanovišti ujme, máte zaručenou úrodu prvního ovoce v zahradě.
Zimolez kamčatský plodí někdy už v květnu
Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) totiž kvete brzo a plodí třeba už v květnu. Velké modré plody jsou lahodné a chuťově trochu připomínají muchovník. Nejlepší jsou čerstvé. Po odplození si zimolezu už nemusíte všímat, nepotřebuje speciální péči. Je to spíše nenápadný středně velký keř do slunných partií zahrady. Na rozdíl od své kanadské kolegyně nepotřebuje vylepšit běžnou zahradní zeminu kyselejším substrátem, dopřejte mu ale pořádnou výsadbovou jámu. V našich podmínkách je odolnější a dozrává i ve vyšších polohách.
Plody áronie připomínají chutí pikantní jeřabiny
Odolný je také temnoplodec (černá jeřabina) neboli arónie (Aronia melanocarpa ’Nero’). Arónii se daří jak v Praze, tak na zahrádce v Orlických horách nebo na sídlišti v Liberci. Lesklé černé malvičky připomínající jeřabiny jsou pikantní a nabité vitaminy. Přidávají se třeba k dalšímu ovoci do marmelád, kompotů, pečeného čaje nebo při odšťavňování do jablečného moštu.
Zahradní architekti arónii rádi využívají i pro její estetické vlastnosti. Tento keř nebo menší strom bujně kvete a jeho lesklé listy se na podzim zbarvují všemi odstíny červené a zářivě oranžové. Nemusí se nijak zásadně řezat nebo tvarovat. Pokud ovšem nechcete například tvarovaný živý plot z arónie – i to je možnost. Rostlina se uplatní i v nádobách.
Hlošinky musejí řádně dozrát a zbavit se trpkosti
Rychle rostoucí rozložitý keř do slunných přírodních partií zahrady hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata) má nenápadné, ale vonné květy a drobné červené jedlé plody. Ty se dají využít jako doplněk dalšího ovoce při zavařování, je ale potřeba je nechat pořádně uzrát, aby se zbavily trpkosti. Tento keř vytváří každý rok bujné přírůstky, a proto najde využití i ve volně rostoucím živém plotě a jako potrava ptáků.
Velkoplodý hloh vytváří plody podobné jablíčkům
Zajímavým menším stromem do malé zahrady může být velkoplodý hloh (Crataegus pinnatifida ’Big Mao-Mao’). Jeho malvice připomínají třícentimetrová červená jablíčka. Kromě přímé konzumace se mohou sušit nebo využít pro výrobu domácí léčivé tinktury, která má příznivé účinky na oběhovou soustavu. Okrasné jsou i květy, větší a nápadnější než květy našich domácích hlohů.
Dříny se hodí do přírodně laděných zahrad
Velkoplodé kultivary dřínů (např. Cornus mas ’Jolico’) jsou skvělou volbou pro volně rostoucí keřové lemy divočeji laděných zahrad. Dřín je nenáročný vyšší keř, který nepotřebuje skoro žádnou speciální péči, ale dobře snáší řez a poslouží i jako tvarovaný živý plot. Tmavě červené plody jsou spíše trpké a k přímé konzumaci jsou vhodné, pokud dostatečně uzrají na slunci. V teplejších koutech naší republiky se s příliš bujnou nadílkou šťavnatých peckovic z tohoto keře dokážou vypořádat po svém – například vypálením dřínovice.
Plody mišpulovníku se konzumují po přemrznutí
Posledním tipem je sběratelský kousek, jehož využití v kuchyni je spíše v teoretické rovině. Mišpulovník neboli hlohomišpule (+Crataegomespilus) svými plody nejvíc připomíná maličké kožovité mišpule. Jsou jedlé, ale stejně jako klasické mišpule se dají konzumovat až po přemrznutí a používají se třeba jako příměs kompotů nebo povidel.
Hlohomišpule mají potenciál i v zahradní architektuře jako zajímavá okrasná alternativa ovocných stromů, ze které „nepadá ovoce na dlažbu“. Tento nízký strom poměrně rychle roste a do několika let po výsadbě vytváří košatou korunu. Je okrasný velkými strukturovanými listy a bílými květy.
Původní text: Eliška Mrhálková
