Cuketa nebo také cukína (Cucurbita pepo) patří mezi jednoletou, plodovou zeleninu, a její blízkou příbuznou je tykev obecná. Cuketa je evropského původu a vznikla šlechtěním v Itálii, odkud pochází i její název (tykev je italsky - zucca), u nás však natolik zdomácněla, že ji na své zahradě nebo jen v nádobě pěstuje snad úplně každý. Lze ji sehnat v mnoha barvách a tvarech, ale tou nejoblíbenější je podlouhlá zelená.
Cuketa je zelenina, která se hodí pro redukční dietu, z 90 % je totiž tvořena vodou a obsahuje řadu vitamínů a minerálních látek
Co potřebuje cuketa ke svému růstu? Vodu, slunce a hlavně teplo
Cukety jsou opravdu velmi nenáročné na pěstování a svěříte-li jejich osud do rukou svých dětí, bez větší újmy by i ony měly sklízet bohatou úrodu. Pro jednu rodinu postačí bohatě dvě rostliny a zajistíte si tak úrodu po celou sezónu. Cukety lze pěstovat i v truhlíku nebo nějaké nádobě a to klidně na terase či balkonu. Je to zelenina teplomilná, stejně jako její příbuzní jako jsou tykve, patisony či melouny. Vyberte jí proto slunné a teplé místo, pokud bude ve stínu, kde je málo světla a hodně vlhka, začnou se na listech rozvíjet plísně. Vysadit ji můžete také na kompost či do jeho blízkosti, kde rostou jako divé. Miluje totiž dostatek pohotových živin.
Špatně provedená závlaha vás může o úrodu cuket rychle připravit
Cuketa potřebuje dostatek vody, ale buďte při zálivce velmi opatrní, abyste nepotřísnili listy. Mokré listy se totiž na slunci spálí a rostlina začne zpomalovat v tvorbě plodů. Cukety zalévejte vždy ke kořenům, nejlépe vydatněji jednou za několik dnů a tak, aby nebyly přemokřené.
Jak správně sklízet cuketu: některé můžete nechat pořádně vyzrát
Cukety jsou velmi vděčnou zeleninou, alespoň co se týče bohaté úrody. Vyžadují především dostatek slunce a živné půdy. Mají-li dostatek slunce, vody, a pokud teplota neklesne pod 4°C, lze je sklízet až do podzimu. Uvádí se, že optimální velikost plodu pro sklizeň je mezi 10-20 cm. Jsou-li plody mladé, bývají křehké, šťavnaté a není třeba z nich odstraňovat slupku, což není nutné například ani v případě, že cuketu chcete grilovat či péct v troubě. Máte-li mladé rostliny, se sklizní plodů neotálejte příliš dlouho, stačí, pokud plody dosáhnout délky 15 cm. Rostlina tak nedá svoji energii do tvorby semen a bude plodit více.
Pro skladování cuket buďte šetrní při jejich sklizni
Jestliže jste už cuketami obdarovali veškeré příbuzenstvo a sousedy, můžete přebytečnou úrodu skladovat a mít tak zásobu na zimu. Větší kusy určené ke skladování je lépe odříznout ostrým nožem a ponechat na cuketě několikacentimetrovou stopku, která v chladu zajistí lepší skladovatelnost. Menší cukety lze snadno odkroutit rukou. Počítáte-li s tím, že příští rok opět budete pěstovat cukety, ponechte jeden až dva plody dostatečně vyzrát, abyste z plodu získali zdravá a dobře vyzrálá semínka pro příští sezónu.
Jak správně cukety skladovat na zimu: plody rozhodně nemyjte
Cukety, stejně jako další zeleninu či ovoce, nejlépe skladujeme v suchém, tmavém a větraném sklepě nebo ve spodní části chladničky. Důležité je, abyste plody před skladováním neomývaly, tím byste totiž mohli spustit rozvoj hnilob a plísní. Stačí je pouze otřít od přebytečné zeminy suchým hadříkem.
Květy cukety jsou delikatesou, vyzkoušejte je například osmažené se sýrem
Cukety jsou vitamínovou bombou: sníst můžete i jejich květy
Cukety mají široké spektrum využití v kuchyni, lze je zapékat, smažit, grilovat, dusit, zavařovat, přidávat do moučníků a mnoho dalšího. Cuketa je výborná při redukčních dietách, obsahuje totiž 90 % vody, má velmi málo kalorií a obsahuje řadu vitamínů a minerálních látek, především pak provitamín A a E, vitamíny skupiny B a minerály jako je draslík, fosfor, vápník či hořčík. Cukety jsou také bohatým zdrojem na železo, fluor, měď a zinek.
Výborné jsou ale i její žluté květy, které jsou rovněž jedlé, například plněné sýrem, obalené v těstíčku a osmažené, vyzkoušet můžete také polévku z cuketových květů. Květy sbírejte vždy brzy ráno, kdy ještě nejsou plně rozvité.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
