Rané brambory se sklízejí od počátku července do poloviny srpna. Polorané odrůdy dozrávají od poloviny srpna do konce září. Pozdní brambory vhodné k uskladnění zůstávají v záhonech do poloviny září, někdy dokonce až do října. Jak s úrodou brambor určených k dlouhodobému skladování naložit, aby vám vydržely až do jara?
Brambory a kořenová zelenina se předem nečistí
Podle starých a zkušených zahrádkářů platí, že brambory a kořenová zelenina se nikdy nečistí předem, ale až těsně před spotřebou. Brambory stačí nechat oschnout a půdu nebo případné bláto z nich oddrolit. Omytí je totiž na úkor skladovatelnosti hlíz. Důvod je prostý: čím více vlhkosti, resp. vody, tím je riziko napadení bakteriemi nebo hnilobou vyšší. Nemyté brambory tak mají logicky delší trvanlivost.
Poškození najdete snadněji u omytých brambor
Ve prospěch mytých brambor lze zase uvést, že u nich snáze odhalíte jakékoli poškození, ať už mechanické způsobené při sklizni, nebo různé skvrny, povlaky, strupy či scvrklou slupku. Vyprané brambory vám také před zpracováním neznečistí kuchyň. Příznivci mytých brambor navíc uvádějí, že při dostatečném oschnutí žádné hniloby opláchnutým hlízám nehrozí.
Hlízy brambor tedy mýt, nebo raději nemýt?
K rozhodování, jestli brambory na uskladnění mýt, nebo nemýt, je třeba uvést, že do určité míry záleží na odrůdě. Některé odrůdy jsou vůči hnilobě odolnější než jiné. Obecně také platí, že pokud brambory nejeví známky jakéhokoli napadení, omytí jim v kombinaci s následným dokonalým oschnutím neuškodí. V opačném případě však umytí šíření jakékoli infekce urychlí.
Záleží i na objemu úrody: při větším množství budete stěží každou hlízu ručně omývat, příp. brambory sušit v jedné vrstvě, a ještě je otáčet. Půdu z nich zkrátka jen oddrolíte. Na trvanlivost skladovaných brambor mají navíc vliv také skladovací prostory.
Myté i nemyté brambory nechte vydýchat
V souvislosti se skladováním brambor je důležité zmínit i hojení hlíz. Jakékoli ranky totiž brambory dokážou ve vhodných podmínkách zacelit, a případnému vstupu patogenů tak zabránit. A to platí pro myté i nemyté brambory.
Sklizené brambory proto po omytí, přebrání (zelené a nahnilé hlízy vyhoďte, mechanicky více poškozené spotřebujte přednostně) a roztřídění (na velké, sadbové a malé) nechte minimálně týden, ale lépe až dva týdny oschnout (i nemyté hlízy) a tzv. vydýchat, a teprve pak je uložte do sklepa.
K vydýchání jim dopřejte vzdušný a stinný prostor s teplotou kolem 15 °C (bedýnky s bramborami v nízké vrstvě třeba postavte na sebe, umístěte do „průvanu“ a zakryjte černou netkanou textilií). Hlízy odpaří přebytečnou vodu, jejich slupka zesílí a v místech poškození zkorkovatí.
Kde skladovat brambory, aby dlouho vydržely
Sklep k uskladnění brambor musí být tmavý (jinak brambory zezelenají), suchý a chladný. Ideální je teplota 5 °C (při vyšší brambory klíčí, při nižší sládnou). Hlízy skladujte v bednách z dřevěných latěk, v plastových děrovaných přepravkách nebo v příhradě ve vrstvě vysoké max. 60 cm (kvůli přístupu vzduchu).
I mezi stohovatelnými bedýnkami musí být vždy dostatek vzduchu. Při ukládání přepravek na zem, položte na podlahu nejprve jednu prázdnou přepravku a až na ni další přepravky s bramborami. Každou odrůdu brambor uložte zvlášť.
