Věděli jste, že původně měly kořeny mrkve bílou, žlutou nebo fialovou barvu? První oranžově zbarvené odrůdy vznikly díky šlechtění až během 17. století v Holandsku. Vypráví se, že tomu tak bylo na počest krále Viléma Oranžského, ale pravděpodobně je to jen smyšlenka.
K oblíbeným odrůdám mrkve patří např. raná 'Rondo' nebo hybridní 'Jarana F1' , poloraná odrůda 'Chamare' nebo pozdní hybridní 'Koloseum F1'. Na fotografii je mrkev odrůdy 'Purple Haze'.
Foto: Shutterstock
Jakou barvu a odrůdu mrkve si vybrat
Dnes se u odrůd bohatých na betakaroteny a vhodných k uskladnění, jako je oblíbená ’Nantéská’, dají vysledovat dva klíčoví předci: ’Long Orange’ s dlouhými špičatými kořeny a ’Early Horn’ s tupými, kuželovitými až válcovitými kořeny. Bílé a žluté mrkve byly od té doby v Evropě nadlouho odsouzeny do role krmné mrkve. V Japonsku jsou však žluté kořeny oblíbenější než oranžové.
Fialové mrkve mají původ v centrální Asii, kde se pěstovaly po staletí. Novější odrůdy, jako je ’Purple Haze’, někdy označovaná za pramrkev, jsou ve skutečnosti současné hybridní odrůdy, do jejichž genů byly „propašovány“ znaky planě rostoucích mrkví. Tradiční českou odrůdou je však ’Táborská žlutá’. Chcete-li pěstovat mrkev v nádobě, vysejte odrůdy se silnými a krátkými kořeny, třeba odrůdu ‘Royal Chantenay 2’.
Kde a jak pěstovat mrkev
Mrkvi se nejlépe daří na písčito-hlinitých anebo na humus bohatých a hluboko prokypřených půdách vylepšených vyzrálým kompostem či hnojivem na zeleninu s dostatkem draslíku. Důležité je včasné odstranění plevelů, protože jinak křehké rostlinky mrkve v záhonu rychle přeroste lebeda a pěťour. Mrkev snáší lépe sucho než trvalejší zamokření. Pravidelně by se měla zalévat pouze během hlavní doby růstu od poloviny července do září.
Sít můžete mrkev už v březnu, v chladnějších oblastech v dubnu. Nejzazší termín výsevu mrkve určené k uskladnění je konec června. Příliš hustému výsevu předejdete, když osivo smícháte s vlhkým pískem. Jestliže ho necháte pár hodin bobtnat v ledničce, zkrátíte dobu klíčení ze tří týdnů na jeden až dva. Při pěstování v nádobě smíchejte zakoupený substrát se čtvrtinovým objemem písku, abyste zajistili dobrou propustnost půdy. Vzešlé rostlinky včas vyjednoťte na vzdálenost 5 cm.
Jak chránit mrkev před škůdci
Abyste předešli výskytu škůdců, vysévejte mrkev časně. Nepoužívejte čerstvá živočišná hnojiva (chlévskou mrvu, močůvku) a záhon pravidelně skrápějte vratičovým nebo česnekovým výluhem. Větvená anebo příliš krátká mrkev poukazují na příliš utuženou půdu. Dostatečným opatřením je nakypření záhonu na hloubku rýče.
Prevencí proti škůdcům je i smíšená kultura. Když budete pěstovat mrkev společně s pórkem, oba druhy zeleniny se vzájemně ochrání před napadením škůdci (pochmurnatkou mrkvovou nebo květilkou cibulovou). Náletům škůdců, jako jsou mšice a dutilky, zabráníte zase sítí s jemnými oky, která během zimy ochrání rostliny i před ledovým větrem.
S podzimní sklizní mrkve nespěchejte
Pro konzumaci čerstvé mrkve se kořeny sklízejí podle potřeby a často před dosažením plné zralosti, kdy je mrkev ještě špičatá a příjemně křupavá. Pozdním odrůdám mrkve určeným k uskladnění nemohou první noční mrazíky ublížit. Mrkev se ze záhonu proto vyzvedává, teprve když špičky listů získají červenavý nádech anebo začnou žloutnout. Konce kořenů jsou už v té době zaoblené.
V oblastech s mírným klimatem si uskladňování mrkve můžete odpustit. Přibližně 15 cm vysoká vrstva řezané slámy přetažená zahradní netkanou textilií poskytne kořenům dostatečnou ochranu před mrazem a sněhem a mrkev si v půdě uchová plné aroma.
Jak správně uskladnit mrkev
Po vyrytí seřízněte mrkvovou nať ostrým nožem co nejblíže u kořene. Mrkev v žádném případě neomývejte a zeminu, která na ní ulpěla, neodstraňujte kartáčem, ale jen lehce uvolněte rukou tak, abyste nepoškodili slupku.
Mrkev se doporučuje skladovat v bedně ve vrstvách oddělených hrubším rozhrnutým pískem. Ve vlhkém sklepě anebo zahradní kůlně vydrží při teplotách okolo 5 °C čerstvá a křehká dva až tři měsíce.
