Jedlé kaštany, resp. kaštanovník setý(Castanea sativa) pochází z Balkánu a jižní Evropy. Stromy mohou dorůst až do výšky 20 m a vytvářejí široké a nízce posazené koruny. Atraktivní jsou jak tmavě zelenými, lesklými listy s pilovitým okrajem, tak dlouhými krémově zbarvenými jehnědami, které k večeru silně voní. Plody jsou nažky ukryté po dvou až třech v pichlavém obalu – číšce, která puká čtyřmi švy.
Kaštanovník plodí nejdříve po 10 letech
Kaštanovníky se u nás pěstují v tzv. kaštankách (kaštanových alejích) už od 18. století. Známá je např. kaštanka v Nasavrkách na Chrudimsku – jde o nejvýše položenou kaštanku ve střední Evropě.
Kaštanovník ale můžete pěstovat i na zahradě. Stejně jako třeba ořešák s vlašskými ořechy ale potřebuje hodně prostoru – vzdálenost mezi jednotlivými dřevinami by měla být asi 15 metrů. Půdu vyžaduje kaštanovník propustnou a bohatou na fosfor a draslík. Zvláště po výsadbě je také nutné stromky od podzimu do jara chránit před mrazy. Prvních plodů se dočkáte asi 10 let po výsadbě.
Kdy a jak se sklízejí jedlé kaštany
Plody v pichlavých obalech začínají ze stromu opadávat koncem září a v říjnu, záleží na lokalitě. Sbírají se ze země, nikdy se neklátí, jako se to někdy dělá u ořechů. Při poškození větví by totiž mohlo dojít k infekci některou z houbových chorob. Pro sběr a vyndavání plodů z pichlavých číšek jsou nezbytné silné kožené rukavice.
Syrové plody jsou sice jedlé, ale kvůli trpkosti se obvykle nejdříve uvaří, zbaví tvrdé slupky a zamrazí pro pozdější použití. Čerstvé kaštany totiž rychle napadají plísně, a navíc vysychají a tvrdnou.
