Podle způsobu pěstování se bez ohledu na botanické zařazení mohou zahradní saláty rozdělit do dvou skupin. Do první patří odrůdy, které tvoří více či méně zavinuté hlávky, druhou skupinou jsou saláty vytvářející jen volné růžice listů anebo jednotlivě rostoucí listy. Které vysít na podzim?
Vysejte si přezimující saláty
I pro podzimní pěstování se na špici drží hlávkové nebo máslové saláty. Nové odrůdy jsou pro pozdní pěstování zpravidla nevhodné, ale pokud zapátráte ve starých zahradnických knihách, zjistíte, že přezimování salátů v záhonech pod širým nebem má dlouhou tradici. Odrůdy jako ’Humil’ a ’Král Máje’ dokážou až neuvěřitelně vzdorovat chladu. Nejpozději na začátku září se vysévají do malých květináčů a sazenice se přesazují na místo po čtyřech až šesti týdnech.
Na občas zmiňovanou zahradnickou poučku, že „salát musí vlát ve větru“, by se mělo výjimečně zapomenout. Na podzim je vhodnější sázet o něco hlouběji než obvykle, jinak hrozí nebezpečí, že sazenice vytáhne mráz. Podle doby výsevu si na sklonku podzimu ještě stihnete uříznout pár hlávek. Ostatní necháte dál růst, aby se nová sklizeň salátů rozjela už v březnu.
Vyzkoušejte čekanku, štěrbák nebo roketu
Salátové čekanky a štěrbák (platí to i pro kadeřavé frisée) dokážou přezimovat jen podmíněně. I odrůdy deklarované jako mrazuvzdorné (patří k nim například zahraniční ’Bubikopf 2’) přečkají bez úhony několik studených nocí jen v pařeništi anebo pod netkanou textilií.
Máte-li rádi italskou kuchyni, neměli byste vynechat roketu setou. Té se někdy říká „rukola“, což je zdrojem zmatků, protože pod tímhle názvem se skrývají dvě rostliny. Roketa je jednoletá a výsevy ze srpna nebo začátku září budete moci sklízet už za šest týdnů. Stejným italským názvem (rukola) se však někdy označuje křez tenkolistý: ten je na rozdíl od rokety vytrvalý a přečká zimu na záhoně.
Sít můžete mizunu, hořčici, mangold a polníček
Asijské listové saláty, jako je mizuna nebo hořčice červená ’Red Giant’, se v závislosti na pěstované odrůdě i času sklizně vyznačují mírnou štiplavostí anebo obsahem pikantních hořčičných olejů. Jako „baby leaf“ salát lze pěstovat i mangold ’Charlie’ nebo ’Gator’. Vynalézaví zahrádkáři namísto něj používají mangold s červenými řapíky, které hustě vysejí a nadbytečné osivo pak smysluplně zhodnotí v podobě mladých listů z jednocení.
Spolehlivou salátovou zeleninou je polníček: můžete ho vysít koncem léta a pak znovu v půli podzimu – a budete mít zásobu jemných listů k dispozici prakticky nepřetržitě.
Jak pěstovat podzimní listovou zeleninu
Kromě polníčku můžete právě teď vysévat přímo na záhon „baby leaf” saláty a listové čekanky. Hlávkové saláty se vyplatí předpěstovat v pěstebních platech (výsev rovnou do záhonu se doporučuje jenom během začátku léta). Sazenice salátů vysazujte na záhon stejně hluboko, jako rostly v platech. Výjimku tvoří pouze zimní hlávkový salát, který se sází o něco hlouběji. Důležité je sázet do sponu alespoň 30 x 30 cm, aby světlomilné saláty plynule rostly i v době, kdy se dny citelně krátí.
Pokud vám na konci sezony zbývá ještě pár nevysetých semen hlávkových anebo trhacích salátů, sestavte si z nich vlastní směs. Semena z různých sáčků smíchejte a vysejte tak hustě, jako sejete saláty určené k řezu. Čas na první sklizeň nastane ve chvíli, kdy saláty dorostou výšky okolo 7 cm. Odrůdy, které hůře snášejí řez, po první sklizni zmizí. Ty, které porostou dál, pěstujte podobně jako trhací saláty.
