Při každoročním rozvrhování záhonů může být docela obtížné sladit dvě klíčová hlediska – střídání plodin a smíšenou kulturu. Naše rada zní: plánujte v klidu, bez rozčilování a raději se tu a tam smiřte s odchylkou od doporučených postupů. Čím rozmanitější je osázení, tím menší váhu má občasné porušení pravidel.
Osevní postup: plán postupného střídání plodin
Jako střídání plodin se označuje každoroční přesun určitého druhu zeleniny na jiný záhon. Jeho důvodem je prevence před šířením rostlinných chorob a škůdců. Zelenina nebo bylinky patřící do stejné čeledi by tak na stejné místo měly doputovat nejdříve po dvou až třech letech. U některých druhů (dejte pozor zejména na petržel) se pro jistotu doporučuje naplánovat časový odstup v trvání čtyř až pěti let. Pozornost je třeba věnovat také velké rodině brukvovitých rostlin, do níž patří všechny košťáloviny, ale i ředkve, asijská listová zelenina mizuna a roketa. Všechny zmíněné rostliny mohou přispívat k šíření nákazy obávanou nádorovkou brukvovitou.
A je tu ještě jeden důvod, proč rostliny v běhu let posouvat ze záhonu na záhon. Střídání na živiny náročných druhů, jako je celer, s méně náročnými, jako pastinák, a vysloveně skromnými, reprezentovanými třeba hrachem, pomáhá efektivnímu využívání minerálů uložených v půdě. Člověk si takovým způsobem dokáže ušetřit i několik dávek hnojiva ročně.
Smíšené záhony: vhodné a nevhodné sousední rostliny
Smíšené kultury uplatňují jinou strategii. V záhonech se smíšenými kulturami se řádek po řádku střídají saláty, mrkev a cibule, ale i bylinky a kvetoucí letničky, které se často zatoulají i mezi řádky. Rozmanitost docílená způsobem osázení opět brání nekontrolovatelnému šíření chorob a škůdců, kteří jsou specializovaní na určité druhy rostlin. Může to být třeba pochmurnatka mrkvová anebo rez cibulová (počítejte však s tím, že smíšená kultura nedokáže odehnat velký „nálet“ škůdců). Příznivý vedlejší efekt mohou přinášet látky vylučované kořeny partnerských rostlin.
Dobrým motivem k nalezení nové kombinace je snaha využít volná místa vzniklá po sklizni nebo zaplnit velké mezery třeba mezi řádky brokolice a využít je pro pěstování rychle rostoucích salátů k řezu anebo špenátu. Pokud budete sít listovou zeleninu postupně a vždy jen v potřebném množství, zajistíte si přísun čerstvých vitaminů ze zahrady i bez velkého plánování.