Konzumace rajčat ze zahrady je to nejlepší, co pro své zdraví můžete udělat
Rajčata milovali už peruánští indiáni
Rajče jedlé nebo také lilek rajče (Solanum lycopersicum) patří mezi nejoblíbenější zeleninu po celém světě. Rajče pochází ze Severní a Jižní Ameriky, plodem je bobule neboli rajče či rajské jablko. Z archeologických nálezů se zjistilo, že rajčata pěstovali dávno před naším letopočtem peruánští indiáni. Do Evropy se rajče dostalo po objevení Ameriky. V Itálii se rajče objevilo kolem roku 1500 a odtud se pak dále rozšiřovalo do dalších zemí.
Na čem záleží chuť plodů: důležitou roli hraje půda a klimatické podmínky
Možná jste přemýšleli nad tím, proč každé rajče chutná jinak. Chemické složení a chuť plodů je závislá na mnoha faktorech, především na půdních a klimatických podmínkách během dozrávání plodů. Vůně a chuť rajčete je pak závislá také na intenzitě slunečního záření a množství vláhy.
Rajčata ze supermarketu: proč nám občas vůbec nechutnají
Pomineme-li skutečnost, kdy si rajčata můžete pěstovat doma na své zahradě, zde je jasné, že chuť doma vypěstovaných rajčat je naprosto odlišná od těch, které zakoupíme v obchodě. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vám jednou zakoupená rajčata chutnají a podruhé už vůbec necítíte jejich chuť? Před několika desítkami let se konzumace rajčat omezovala na letní období a část podzimu, tedy na dobu, kdy rajčata u nás běžně dozrávají, na zahradách či na polích. V současné době se v rámci globalizace trhu stávají celoroční součástí naší kuchyně a lze je tedy zakoupit po celý rok. Rajče ze supermarketu má sice delší trvanlivost, než to domácí, které začne měnit barvu, měknout a během několika málo dnů shnije. Zakoupené rajče zůstává v často v nezměněném stavu i týdny, aniž by změnilo barvu či chuť, jak je to ale možné?
Rajčata se sklízí zelená a ukládají se do velkoskladů, kde dozrávají
Rajčata se k nám dováží z teplých krajin a musí se tak přizpůsobit dopravě a skladování. Pro vývoz se pěstují speciálně vyšlechtěné odrůdy rajčat. Pro doplňování v supermarketech není možné čekat, až rajčata dozrají, proto se sklízí ještě zelená, uloží do velkoskladů a zde se podchlazují na teplotu do 10 °C. Díky zchlazení se zpomalí proces dozrávání o 10 až 14 dní, čímž se také oddálí krajní termín ideální konzumace. Pak následuje proces, kdy rajčata projdou dvouminutovou chlorovou koupelí, čímž se zlikvidují případné bakterie, přičemž trochu chlorového roztoku do sebe rajčata také vstřebají. Po koupeli jsou rajčata umístěna na dva až tři týdny do dozrávací komory s etylénovým plynem, který jednak urychluje zrání a jednak díky němu získávají rajčata svoji barvu.
Plody bez barvy a chuti, z toho vyplývá jediné: pěstujte svá vlastní rajčata, jak to jen jde
Díky takové úpravě jsou rajčata sice na omak tvrdá, ale jsou absolutně bez chuti, charakteristické vůně a s nulovou nutriční hodnotou. Naopak, za sebou nechávají významnou uhlíkovou stopu, a to díky přepravě kamiony z teplejších oblastí, i tak ale vyhovují všem předpisům platných v EU. V průběhu vegetace se rovněž nešetří chemickými přípravky proti chorobám a škůdcům, aby tak pěstitelé získali co nejvyšší výnosy, byť za šílenou cenu. To vše má za následek legislativně přípustný, „chemický koktejl“ v plodech, které lidé v supermarketu tak rádi kupují a ještě za něj rádi připlatí nehorázné ceny. A co z toho všeho vyplývá? Pokud jen trochu můžete, pěstujte svá vlastní rajčata, ve skleníku, na zahradě, na balkoně či terase v nádobě, má to totiž smysl.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
