Mysleli jste si, že tím, že sklidíte úrodu ze skleníku, je pro dnešní rok s prací konec a vy už budete jen odpočívat? Tak na to zapomeňte, právě teď, po sklizni, je důležité se právě o prostory ve skleníku postarat. Vaše úsilí se vyplatí, protože jen díky tomu se nebudete musíte potýkat se škůdci a chorobami, které by se v prázdném skleníku jinak šířily.
Zazimování skleníku začíná pečlivým úklidem: především, pokud zde byly nějaké houbové choroby
Prázdný skleník, ponechaný napospas, je líhništěm pro různé zárodky chorob, především těch houbových, a škůdců. Zde mohou nerušeně přezimovat a na jaře udeřit na nově vysazené sazenice. Pokud jste ve skleníku měli třeba rajčata nebo okurky, které byly napadeny plísní, v tomto případě musíte s dezinfekcí půdy a prostor začít co nejdříve.
Jak ošetřit skleník? Ze skleníku musí všechno pryč
Ze skleníku odstraňte veškeré rostliny, které již doplodily a veškeré rostlinné zbytky, listy, stonky, to vše vyhoďte buď na kompost či bioodpadu, ale pouze v případě, že byly rostliny zdravé. Pokud zde řádily houbové choroby nebo škůdci, patří rostlinné zbytky do směsného odpadu, přičemž řada pěstitelů takový odpad pálí. Odstraňte také všechny opory či provázky, skleník by měl být úplně prázdný. Pokud opory budete ještě používat příští rok, také je dezinfikujte, například v roztoku hypermanganu a uložte. Abyste se přírodní cestou zbavili vajíček či nějakých zárodků škůdců, máte-li slepice, klidně je do skleníku pusťte, nejen, že vám pěkně prokypří záhony, ale sezobnou i nevítané návštěvníky.
Jak funguje dusíkaté vápno: vzniká dusík a čpavek
Jakmile jste ze skleníku odstranili vše, co tam být nemusí, na řadě je ten nejdůležitější úkol: dezinfekce půdy. Ta je důležitá z toho důvodu, že v půdě přežívají škůdci a řada chorob, a právě dusíkaté vápno je spolehlivě zabije. Dusíkaté vápno se v půdě, za přítomnosti tepla a vlhka, rozkládá a vznikají toxiny z kyanamidů, které se mění na čpavek a dusík, které jsou jedovaté pro všechny choroboplodné zárodky.
Jak se dusíkaté vápno používá
Dusíkaté vápno zakoupíte běžně v hobbymarketech a většině zahradnictví. Vápno rozhoďte na záhony ve skleníku, v množství 50-100 g na m2 a pomocí hrábí zapracujte do půdy, přičemž při aplikaci by půda měla být vlhká. Po té půdu zalijte a přikryjte igelitem, aby vzniklo teplo a započal proces rozkladu. Tento proces trvá zhruba měsíc a půl, poté lze igelit odstranit a půda je tak zbavena nechtěných návštěvníků. Jestliže povápnit nestihnete ještě teď, na podzim, můžete to provést i na jaře. Důležité je si ale uvědomit, že mezi aplikací vápna a případnou výsadbou sazenic, musí být zmiňovaný interval minimálně měsíc a půl.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
