Bohatá úroda švestek není vždy samozřejmostí a právě pomocí dobře provedeného řezu se jí můžeme dočkat i v příštím roce
Švestka domácí
Správně slivoň švestka (Prunus domestica) patří mezi ovocné stromy, které mají své zastoupení ve většině zahrad. Výhodou dnešního sortimentu ovocných dřevin je fakt, že si můžeme vybrat mezi běžně vysokými stromy, především polokmeny a čtvrtkmeny, tak i mezi zákrsky či sloupovitými odrůdami, které lze bez problémů pěstovat i v nádobě na balkoně. Abychom se dočkali bohaté úrody a plody byly dobře vyzrálé a zdravé, vyžaduje švestka kromě závlahy, hnojení a ochrany proti chorobám a škůdcům především pravidelný řez a to ve správnou dobu, která je právě nyní, v létě.
Kdy řezat ovocné stromy? Některé na jaře, jiné až v létě
Každý ovocný strom má jiné nejvhodnější období, kdy lze a je nutno provádět řez, ať již se jedná o řezy výchovné, které se provádí zhruba tři roky po výsadbě, tak řezy udržovací či zdravotní, které se provádí po zbytek života stromu. Jádroviny se řežou v předjaří, kdy pominou mrazy, protože rány po řezu se dobře hojí. Rybízy a angrešty se řežou jako první, protože brzy raší, takže klidně již na přelomu února a března. Naopak peckoviny, kam patří kromě švestek a třešní také meruňky a broskvoně, prořezáváme nejlépe v létě, po sklizni. S řezem skončíme nejpozději do poloviny září.
Při řezu nejen ovocných dřevin by mělo být samozřejmostí použití čistého a ostrého nářadí, týká se to především zahradnických nůžek
Při nevhodném termínu řezu jsou švestky náchylné na houbové choroby
Rány se v létě lépe hojí a nehrozí riziko napadení stromu houbovými chorobami či poškození nízkými teplotami, které ještě v předjaří panují. Řez bývá velký zásah do stromu, a pokud ho provedeme v nevhodnou dobu, dochází k vysychání a namrzání dřeva a má to negativní dopad na úrodu. Peckoviny lze v případě potřeby řezat i na jaře, na počátku vegetace, kde se ale omezte pouze na nezbytné zastřižení či odstranění namrzlých či napadených větví. Veškeré velké zásahy ponechejte až na léto.
Jak máme provádět řez švestek po sklizni a co vše k tomu potřebujeme
Jakmile tedy sklidíte švestky, vrhněte se na prořez celého stromu. K řezu používejte ostré a hlavně čisté zahradnické nářadí jako jsou zahradnické nůžky, pilka či roubovací nůž, který lze použít na začištění ran. V první řadě odstraníme všechny větve, které jsme během sklizně nějak poškodili, přičemž řežeme rovně, těsně nad očkem. Neponechávejte příliš velké čípky, které by zbytečně zasychaly a byly tak vstupní branou pro houbové choroby. Dále odstraníme větve rostoucí křížem nebo ty, které jsou příliš nahloučené. Úkolem řezu je nejen ulevit stromu, ale také ho celý provzdušnit. Sestřihněte také všechny silné, přímo vzhůru rostoucí výhony, tzv. vlky, které se objevují v koruně. V posledním kroku, pak můžete zastřihnout všechny boční větvě, které se zbytečně rozrostly a překáží vám v průchodu zahradou.
Nezapomeňte ošetřit všechny rány po řezu silnějších větví
V případě, že udržovací řez vezmete pořádně z gruntu a odstraníte větve většího průměru, pro jistotu ošetřete řeznou plochu ošetřujícím balzámem na ovocné stromy, který běžně zakoupíte v zahradnictví. Nemáte-li po ruce balzám, postačí ránu natřít také barvou na bázi latexu. V obou případech jde hlavně o to, abyste zabránili vstupu houbových chorob, urychlili zaschnutí rány a zabránili zbytečnému vysychání stromu.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
