Slunéčko sedmitečné neboli beruška je v každé zahradě opravdovým pokladem a někteří zahradníci si je do svojí zahrady či skleníku dokonce záměrně přinášejí. Beruška v zahradě to je opravdové štěstí a hned si vysvětlíme, proč je důležité chránit naše slunéčko sedmitečné.
Slunéčka sedmitečná se živí hlavně mšicemi a červci, což jsou nejčastější saví škůdci na rostlinách. Ale to nejlepší teprve přijde, užiteční jsou nejen dospělí brouci, ale i jejich dravé larvy, které často v zahradě zaměníme za „divný hmyz“, který je nutno zlikvidovat.
Uvádí se, že dospělci i larvy dokáží denně zlikvidovat až 600 mšic!
Na našich zahradách se ale kromě naší berušky vyskytují a v poslední době stále častěji, i slunéčka východní a ta už tak hodná nejsou.
Dravé larvy slunéček jsou postrachem savého hmyzu
Jak tedy poznáte slunéčko sedmitečné od slunéčka východního?
Ta naše, „hodná“ beruška – slunéčko sedmitečné, má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Starší jedinci mohou být tmavší, skoro do hněda. Dravá larvička slunéčka je šedočerná se žlutooranžovými skvrnami. Pravda, svým vzhledem nevypadají moc lákavě, o to více si ale musíme vážit toho, jací to jsou pomocníci v zahradách. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že na larvy berušek nedám na své zahradě dopustit a chráním je, jak se dá. Stačí totiž, když vám někde řádí mšice a místo toho, abyste sáhli po chemickém postřiku, stačí, že na větvičku, kde se mšice vyskytují, přendáte larvu berušky. Za pár dnů je po problému, larvy opravdu zlikvidují všechny mšice. Je to vyzkoušeno a opravdu to funguje.
Beruška má také úžasnou schopnost hrát mrtvou, což je jeden ze způsobů, jak se snaží zmást údajné nepřátele a zachránit si život. Zkrátka, jakmile se beruška cítí v nebezpečí, padá na zem a dělá „mrtvého brouka“. Pokud ani to na nepřítele neúčinkuje, vyloučí oranžovou šťávu s obsahem alkaloidů a to odradí všechny predátory, kteří měli v plánu berušku pozřít. Tekutina je totiž nechutná a jedovatá, takže každý si konzumaci berušky rychle rozmyslí.
Tou druhou, „zlou“ beruškou je slunéčko východní, které se u nás šíří jako invazivní druh. Byly doby, kdy slunéčko východní nikdo neznal, a všichni věřili, že existuje pouze ta naše hodná beruška. Slunéčka východní se kdysi začala záměrně vysazovat do skleníků a do sadů, protože jsou velmi žravá a dokáží zlikvidovat hodně škůdců, bohužel se také dokáží velmi rychle množit.
Slunéčko východní přenáší nebezpečnou chorobu
Problém nastává, že tento druh slunéčka dokáže likvidovat nejen škodlivé, savé škůdce, jako mšice a červce, ale vesměs „slupne“ vše, od vajíček jiného hmyzu, např. motýlů, až po larvy i dospělce naší berušky nebo třeba zlatooček. A aby toho nebylo málo, slunéčko východní přenáší chorobu, která je právě pro ta naše slunéčka sedmitečná, smrtící. Z tohoto důvodu, my zahradníci, slunéčka východní na svých zahradách neradi vidíme. Díky jeho žravosti totiž dochází ke snižování biodiverzity na našich zahradách a s tím pak souvisí další negativa.
Slunéčko východní poznáte již na první pohled, má totiž velmi proměnlivé zbarvení krovek a často velmi mnoho (až nepřiměřeně) teček, někdy až devatenáct. Tyto skvrny na krovkách jsou různé velikosti a různých barev, takže kromě černé mohou být světle červené až oranžové. Existují také jedinci, kteří jsou zbarveni černě a na krovkách mají dvě nebo čtyři červené skvrny. Přezimují jak larvy, tak dospělci a zimu nejčastěji přečkávají v blízkosti lidských obydlí, či dokonce někde uvnitř domu, například na půdě. Určitě znáte, jak na podzim se tyto berušky houfují a okupují stěny domů. Sice velmi fotogenické, nicméně nežádoucí.
Je tedy důležité, abychom podporovali přítomnost berušek neboli slunéček sedmitečných a jejich dravých larev na našich zahradách. Jsou to totiž ti nejlepší „parťáci“ v boji proti savým škůdcům.
