Zvláště zjara mohou mít magnólie čepele listů světle zelené až dožluta zbarvené, přičemž jejich žilnatina zůstává zelená. Jedná se o chlorózu, jejíž příčinou bývá nejčastěji nedostatek přístupného železa v půdě.
Pokud pěstujete na zahradě meruňky a višně, měli byste je na jaře včas ošetřit proti moniliové spále. V opačném případě se může stát, že toto onemocnění jejich koruny „sežehne“, a vy tak přijdete o celou úrodu.
Nápadné skvrny, změna barvy, světlý nebo tmavý povlak na listech a výhonech pokojových rostlin jsou často důsledkem napadení houbami, bakteriemi nebo viry. Jelikož se s nimi rostliny samy nevypořádají, budete jim muset pomoci.
Nektriová korová nekróza ovocných stromů se vyskytuje především v oblastech s vyšším množstvím srážek a často napadá jabloně a hrušně. Předejít jí můžete zejména ochranou kmenů a větví před poraněním a pečlivým ošetřením všech ran.
Koncem vegetační sezony se na slupce zralých, příp. už sklizených jablek nebo hrušek mohou objevit drobné skvrny s černým povlakem. Na pohled připomínají saze, proto se této chorobě říká sazovitost.
Dusíkaté vápno lze použít k dezinfekci půdy a zároveň jako hnojivo. Aby bylo jeho použití ale účinné, je třeba vědět, jak dusíkaté vápno funguje a jak ho na záhony aplikovat.
Nejčastějším onemocněním ořešáku je houbová choroba antraknóza, která napadá listy, plody i letorosty stromu. Ochrana proti ní sice vypadá jednoduše, ale ne vždy je proveditelná a účinná.
Nechcete-li na ochranu rostlin před škůdci a chorobami používat chemické prostředky, můžete vyzkoušet i jiné postupy. Mezi ty méně známé se řadí výluh z kompostu.
Kromě moření hlíz zajistí dobrý zdravotní stav mečíkům i každoroční střídání záhonů. Důvodem je výskyt houbových chorob, jejichž původci mohou v půdě přetrvávat i desetiletí.
