houby

Jakmile v českých krajích začnou růst houby, stěhuje se nejméně polovina našeho národa do lesů. Patříme mezi největší milovníky hub a houbaření na světě. I ti, kteří se v houbách příliš nevyznají, poznají hříbka. Tedy hřibovitou houbu, o kterých si mnoho lidí myslí, je jsou téměř všechny jedlé. Nejsou. A ještě jedna pověra občas mezi lidmi panuje. Že hříbek, který po rozkrojení zmodrá, tedy modrák, je vždy jedlý. Ani to není pravda.

Co Čech to houbař? Naše země je proslulá milovníky hub a houbaření. Do lesa, za vidinou plného košíku voňavých hříbků, se alespoň jednou za rok vydává o dost více než polovina našeho národa, podle některých zdrojů je to až 70 %. Pokud vás napadlo, že letošní letní dovolenou využijete i k návštěvě lesů u našich sousedů nebo byste se rádi vydali za houbami dál po Evropě, máme pro vás pár tipů, které země si své lesní poklady přísně střeží a kde můžete houby sbírat podle libosti.

Muchomůrku červenou v lese pozná každé malé dítě a všichni také dobře víme, že se jedná o houbu jedovatou, i když velmi krásnou. Nepatří sice mezi nejjedovatější houby, ale halucinace a křeče, které její požití vyvolává, určitě nikdo zažít nechce. Na druhou stranu je to houba, která se dá využít na báječnou tinkturu na bolavé klouby, a také s její pomocí můžete vychytat mouchy v bytě.

Houbaři se konečně dočkali a houby rostou! Víte, jak s nimi nakládat, aby vám dlouho vydržely? Čerstvé totiž vydrží jen chvíli a ještě v příhodných podmínkách. Pro pozdější konzumaci je zpracujte co nejdříve po příchodu domů z lesa.

Letošní počasí nahrává růstu hub, a tak se houbařením přímo posedlý český národ vydává houfně do lesů. Mladé plodnice hub nebývají červivostí zasažené příliš často, ale pokud najdeme houbu starší, většinou už nebýváme první, kdo ji objevil. Pochutnávají si na ní červíci, nejčastěji larvy bedlobytek. Jak velké riziko podstupujeme při jejich konzumaci? A mohou červivé houby vyvolat žaludeční potíže?

Dostatek dešťových srážek a teplé počasí většinou přeje růstu hub, ale kam přesně se na ně vydat, tuší jen opravdoví nadšenci. Bohužel jen málokterý z nich však místa, kde houby zaručeně najít, prozradí. My ostatní se tak musíme spoléhat spíš na náhodu a vrtkavou houbařskou štěstěnu, nebo na rady odborníků. Důležité informace o růstu hub najdete i v houbařských internetových mapách.

Někdo má to štěstí, že mu na zahradě pod stromy nebo v trávníku rostou jedlé houby, ale je to spíš výjimka. Nejčastěji se v zahradách objevují nejedlé či přímo jedovaté druhy hub, které by v polévce ani ve smaženici nikomu radost neudělaly. Navíc výskyt hub může i signalizovat, že s vaší zahradou není něco v pořádku.

I ti, kteří sběr lesních hub považují za životu nebezpečnou zábavu, většinou žampiony milují. Považují je za chutné a bezpečné houby. To ano, od žampionů, které si běžně zakoupíte v obchodech žádné nebezpečí nehrozí, ale v přírodě se najdou i žampiony, které mohou naše žaludky pěkně potrápit. Přitom rostou docela hojně a nevyhýbají se ani zahradám. Radost z nálezu krásného žampionu na vlastním trávníku se tak dokáže změnit v hodně nepříjemnou záležitost.

Dostatek dešťových srážek a poměrně teplé počasí v průběhu celého měsíce května nahrává všem houbařům, kteří už se nemohou dočkat plných košíků. Na některých místech už mohou najít první hřibovité i lupenité houby, kterých je však zatím méně. Kam se na ně vypravit? Zeptejte se map, pravidelně aktualizovaných na internetu nebo se přidejte do houbařských skupin na Facebooku.