Moudří předkové
Naši předkové řídili svůj život podle ročních období, protože dobře věděli, že vše má svůj čas. Jejich práce na polích a v hospodářství byla závislá na počasí. Jak tedy dokázali plánovat dobu setí, sklizně a další práce? Pomáhaly jim v tom zkušenosti předchozích generací a pranostiky.
Co jsou pranostiky
Pranostiky jsou lidově zaznamenané přírodní úkazy, předpovědi počasí a děje vzniklé na základě dlouhodobých pozorování. Vychází z lidové slovesnosti a předávaly se mezi lidmi převážně ústně. Byly pro hospodáře pomůckou a ukazatelem pro plánování zemědělské činnosti a ostatní práce. K pranostikám se dají přiřadit také lidová rčení.
Jak pranostiky vznikaly
Na vznik pranostik mělo vliv dlouhodobé sledování přírodních jevů, které se pravidelně opakovaly – deštivá nebo suchá období, výskyt bouřek, sněhu, mrazu, větru apod.
Chování zvířat bylo dalším silným prvkem - např. přílet nebo odlet tažných ptáků, probouzení nebo ukládání zvířat k zimnímu spánku apod.
Náboženství a kulturní tradice také hrály velmi významnou roli na vznik pranostik.
Náboženství a kulturní tradice měly velký vliv na vznik lidových pranostik
Jak se pranostiky předávaly
Oslava svatých a náboženské svátky, dlouhodobá pozorování přírody, moudrost a zkušenosti našich předků, kulturní zvyky byly zaznamenávány a ústně předávány z pokolení na pokolení. Lidé pak podle pranostik žili, pracovali, odpočívali, slavili svátky. Dokázali předjímat počasí, kdy bude pršet nebo naopak bude sucho, dokázali odhadnout, zda se na poli nebo v sadu urodí, jak tuhá zima přijde apod.
Pranostiky na červen
Naše babičky si pečlivě zaznamenávaly počasí v červnu, protože základní pranostika na tento měsíc byla: Jaký červen, takový prosinec nebo Je-li červen mírný, nebude mráz v prosinci silný.
Jak jsou potřebné dešťové srážky začátkem prosince vystihuje pranostika na 1. červen:
O svatém Fortunátu, kapka deště má cenu dukátu.
K dešti se opět vztahuje jedna z nejznámějších pranostik vůbec, a to na 8. červen. Předkové vypozorovali, že když v tento den zaprší, dalších čtyřicet dnů bude dešťových. Končí také nebezpečí mrazíků:
Medardova krápě, čtyřicet dní kape; Medardovy mrazy, vinné révy nepokazí;
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Přicházející čas na kosení luk najdeme 13. června:
Na svatého Antonína, broušení kos započíná.
15. června má i sv. Vít své pranostiky:
Déšť na Víta, špatná budou žita; Na svatého Víta, v polích samá kvítka;
Svatý Vít dává trávě pít.
Svatý Alois 21. června započal kosit louky:
Když Alois léto přivleče, louka se skvěle poseče; Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se.
24. červen, kdy se slaví svatý Jan, byl velice důležitý. Nastává slunovrat a začíná léto. Tento den, resp. v noci se chodilo na tzv. svatojánské býlí, které mělo zázračnou léčivou moc.
Svatý Jan otevírá letní čas; Na svatého Jána, otevírá se létu brána; Kolem svatého Jána povodňová rána; Svatý Jan, dešťů je přítel.
29. červen na svátek Petra a Pavla máme zaznamenané rčení: O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
Pranostik na jednotlivé měsíce je mnoho. Všechny měly pro hospodáře důležitá sdělení, podle kterých se řídili. Nám se možná zdají být zastaralé nebo archaicky romantické. Je však v nich moudrost, um a práce našich předků a toho bychom si měli vážit.
Červen patří mezi nejkrásnější měsíce v roce, pojí se k němu mnoho pranostik
Máte-li oblíbené červnové pranostiky nebo zkušenosti s nimi, rádi si je od vás přečteme na našem facebookovém profilu.
