Smil zvládá sucho, léčí a chutná jako maggi

Kvetoucí zahrada i za letního sucha a bez pravidelné závlahy – to není sen. Stačí vysadit rostliny, kterým takové podmínky vyhovují. Často pocházejí ze Středomoří, mají úzké listy, obvykle šedozelené nebo plstnaté, a nejednou jde o aromatické bylinky. A to je i případ smilu.

Prohlížejte a nahrávejte fotky zahrad do ZahrAppky

Nejznámější smil italský 

Smil italský (Helichrysum italicum) je stálezelený polokeř pocházející ze Středomoří. Prospívá na osluněných místech s propustnou hlinitopísčitou půdou, kde dorůstá do výšky 40–50 cm. Využívá se do výsadeb bez závlahy (xeriscaping) nebo jen s minimálním zavlažováním. V těžké nebo hodně vlhké půdě pravidelně vymrzá. Kvést začíná začátkem července, a to žlutými květy. 

Úzké šedozelené listy smilu italského se vyznačují silnou vůní, a bývá proto někdy označovaný jako „maggi“. Při ochucování jídel, např. polévky, rýže, pečeného i dušeného masa nebo salátu, se však používá jen v malém množství. Nakládá se i do oleje nebo octa. 

Smil je také léčivý. Má regenerační účinky na pokožku, napomáhá hojení kůže, jizev, jako olej se přidává do koupelí, působí i proti stresu a podporuje kvalitní spánek. Květy smilu se využívají také do suché vazby (rostliny se sklízejí na začátku kvetení a suší ve stínu zavěšené květy dolů). 

Perovskie: hodně květů a výrazná vůně téměř bez práce

Další vhodné druhy smilu 

Smil Helichrysum trilineatum se u nás zatím moc nepěstuje, ale vzhledem ke změnám klimatu, možná brzy bude. Jde opět o stříbřitě olistěnou trvalku, resp. polokeř se žlutými květy. Dorůstá do výšky 70 cm a kvést začíná začátkem června. Má rád slunná a sušší místa, na nichž vytváří husté trsy, ale zvládne i těžší půdu. 

Do spíše písčitý půd se hodí smil písečný (H. arenarium), přezdívaný jako bylina nesmrtelnosti, u nás opět málo pěstovaný. Má výrazné bakteriostatické účinky a v lidovém léčitelství se využívá při zánětech kloubů, ischiasu, revmatismu, potížích s trávením... K pěstování na zahradě jsou vhodné i druhy H. marginatum a H. retortoides, jež se ale uplatní jen v propustných suťovištích, protože jinde špatně přezimují.

Které levandule u nás přezimují a které ne

Jak se pěstuje smil 

Smil se množí semeny, častěji však řízkováním. Uvítá slunné místo s propustnou, příp. odvodněnou chudou půdou a mírnou až střídmou zálivkou. Dobře poroste tudíž tam, kde se daří levanduli nebo rozmarýnu. Po odkvětu je nutné rostlině zkrátit výhony, aby odspodu zbytečně nevyholovala. 

Na zimu potřebuje smil nastýlku ze suchého listí a nadzemní část rostliny zabalit do bílé netkané textilie. Přesto naše zimní období často nepřežije – je mrazuvzdorný do cca –17 °C. Jistější je proto pěstovat smil jako přenosnou rostlinu, která na světle a při mírné zálivce přezimuje při teplotě do 10 °C. 

Deset kvetoucích rostlin do sušší půdy