Jakmile začnou vrby nakvétat, včely se nemohou nabažit bohaté hostiny a okolí vrb připomíná spíše úl
Jaké jsou druhy vrb
Již dávno pryč jsou doby, kdy vrba byla tím obrovským stromem vysazovaným pouze někde u rybníka. Dnešní sortiment nabízí široký výběr, mezi kterými nalezneme i plazivé druhy vrb, které se hodí především do skalky a na první pohled byste ani neřekli, že se o vrbu jedná. Vrby jsou velmi pestré, co se týče nejen vzhledu, ale i pokud jde o stanoviště, protože ne všechny druhy vyžadují striktně vlhko a pravidelnou závlahu.
Jakou vrbu do malé zahrady: nejkrásnější je vrba s listy tří barev
Pokud máte malou zahradu a bojíte se, že vrba by se do ní vážně nevešla, tak vás uklidním. Mnohé z nich jsou vyšlechtěné právě pro malé plochy nebo dokonce do nádob, sem se hodí převážně ty zapěstované na kmínku. Poblíž terasy tak lze pěstovat vrbu jívu s převislým habitem (Salix caprea ´Pendula´) nebo vrbu japonskou (Salix integra ´Hakuro-nishiki´), která se pěstuje v kulovitém tvaru a jejíž výšku si vyberete dle potřeby a místa roubování. Japonská vrba nabízí dokonalý barevný kontrast, který nenajdete nikde jinde, protože na jaře se na ní objeví listy tří barev: bílá, růžová a zelená. Díky této barevné pestrosti doslova rozzáří každou zahradu. Do malých zahrad se dále hodí vrba švýcarská, vrba hrotolistá (Salix hastata) nebo vrba kurilská, která v dospělosti dosahuje výšky pouhých 20 cm a na podzim má zlatožluté listy.
Jak řežeme vrby: záleží na druhu
Většina menších vrb snáší dobře řez a není tedy problém je tvarovat dle potřeby. Pravidelný řez vyžadují občas všechny vrby, především převislá vrba jíva, aby si udržela svůj tvar. Každým rokem, brzy na jaře pak řežeme japonskou vrbu a vrbu hlavatou, aby si zachovaly svůj kulovitý tvar a taková vrba košíkářská a americká se řežou proto, aby pruty získaly červenou barvu pro pletení.
Vrby vhodné do sucha
Vrby jsou sice známé jako vlhkomilné rostliny, ale ne vždy tomu tak musí být a i vy, máte-li suchou zahradu, můžete některý z vhodných druhů pěstovat. Mezi druhy, které sucho zvládají, patří ty se stříbřitými či ochlupenými listy. Sem patří například vrba bílá (Salix alba), vrba plazivá (Salix repens) nebo vrba vlnatá. Sucho i horko zvládá také vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a vrba dlouholistá.
Jaké vrby jsou ty nejkrásnější
Málokdo tento druh zná, ale vrba trojmužná (Salix triandra ´Semperflorens´) je úžasná. Kvete spíše nenápadně, ale od května do října je doslova magnetem pro včely. Další vrbou, která rozhodně stojí za pozornost je červeně kvetoucí odrůda vrby štíhlopestíkaté (Salix gracilistyla) ´Mount Aso´, jejíž červené kočičky jsou ozdobou každé zahrady a díky své výšce do 2 metrů se hodí i do menších zahrad. Z našich domácích druhů je krásná a méně známá vrba valdštejnská a vrba dvoubarvá (Salix schraderiana). Zajímavě tvarovaný list má vrba babylonská (Salix babylonica ´Crispa´), jejíž listy jsou kruhovitě zkroucené.
Tyto druhy můžete pěstovat i v nádobě na balkoně
Díky širokému sortimentu vrb mezi nimi najdete také druhy, které lze bez problémů pěstovat také v nádobě na balkoně či terase a není proto důvod, se pěstování vrb vyhýbat jenom proto, že nemáte dostatek místa. V nádobě tak lze pěstovat převislou vrbu jívu, japonskou vrbu s pestrobarevnými listy nebo třeba kultivar vrby hrotolisté (Salix hastata ´Wehrhahnii´), jejíž květenství vypadají jako jemně ochmýřená a je vysoká pouze 1 metr.
Tyto druhy vrb do malých zahrad určitě nevysazujte
Některé druhy vrb, které si lidé rádi vysazují do své zahrady, aniž by o těchto druzích něco věděli, jsou především vrba bílá (Salix alba), vrba kroucená (Salix matsudana ´Tortuosa´) a vrba smuteční (Salix alba ´Tristis´). Všechny se dokážou rozrůst do obřích rozměrů a chcete-li je pěstovat v malých zahradách, museli byste je hodně redukovat řezem, čímž ale ničíte jejich přirozený habitus, který vynikne především v případě, že je pěstujete jako solitéru s dostatkem prostoru. Vrba kroucená i vrba smuteční často hodně prosychají a svými suchými větvičkami znečišťují prostor pod sebou, nemluvě o tom, že to otravuje i sousedy. Tyto dva druhy musíte pravidelně kontrolovat kvůli nebezpečí polámání a suché větve včas odstranit.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
