Co s napadaným listím?
Jakmile na podzim listí ze stromů opadne, velká část zahrádkářů automaticky bere do rukou hrábě. Ne vždy je však důkladný úklid to nejlepší volbou.
Kde listí na zahradě ponechat
- Pod keři a živými ploty vytváří listí přirozenou mulčovací vrstvu, která chrání kořeny před mrazy a zadržuje vláhu v půdě.
- V přírodních částech nebo v odlehlých koutech zahrady poskytuje úkryt užitečným živočichům. Nejznámějšími obyvateli hromad spadaného listí jsou ježci, kteří zde hledají zimní úkryt před chladem, ale i různí hlodavci a obojživelníci. Nejlepší úkryt pro ně představuje kupa větví, zasypaná větším množstvím listí. Pod listy hledají úkryt například i housenky a larvy některých druhů motýlů a další druhy hmyzu.
- Listí nevyhrabávejte ani pod stromy v sadech, kde se listí přirozeně rozloží a obohatí půdu o cenné látky.
- Listí ponechte i v záhonech s trvalkami, kde slouží jako zimní ochrana rostlin. Můžete do záhonů naopak ještě přidat listí, které vyhrabete z trávníku.
Odkud je třeba listí odstranit
- Z trávníku, kde by mohlo způsobit vyhnívání trávy a tvorbu plísní.
- Z chodníků a zpevněných ploch, kde by mohlo být nebezpečně kluzké.
- Z bezprostředního okolí domu, aby nevlhly zdi.
- Z okapů i střechy, kde by bránilo volnému odtoku vody při dešti a později i při tání sněhu.
Jak využít vyhrabané listí
Podzimní spadané listí představuje pro zahradu velmi cennou surovinu. Pamatujte, že mokré listí se snadněji hrabe než listí suché, a také že je lepší listí nejprve podrtit sekačkou na trávu. Zmenší se tak jeho objem a snadněji se sním manipuluje. Nemocné listí (např. s padlím) nekompostujte, ale zlikvidujte.
1. Nejjednodušší způsob jeho využití je kompostování. Do kompostu přidávejte listí v slabších vrstvách, střídavě s jiným materiálem. Vlhké listy prokládejte pro lepší provzdušnění sušším materiálem, jako jsou slabší větvičky stromů, podrcené silnější větve nebo sláma.
2. Další možností je vytvoření samostatné hromady listí a vytvoření tzv. listovky. Po 1 až 2 letech získáte kvalitní listovku, tedy cenné hnojivo bohaté na humus. Nejrychleji se rozkládá listí z ovocných stromů a lípy, nejpomaleji z dubů a ořešáků.
3. Listí můžete také využít k zazimování citlivějších rostlin. Vrstva listí kolem růží nebo jiných choulostivých rostlin je ochrání před mrazy. Pro tento účel jsou vhodné především větší listy, které se tak rychle nerozpadají.
Listí z ořešáků obsahuje látky zpomalující růst jiných rostlin
Velmi často se mezi sebou zahrádkáři nemohou dohodnout, zda listí z ořešáků na kompost patří, nebo ne. Listí z ořešáků lze kompostovat, ale s opatrností. Obsahuje totiž juglon, což je přírodní toxin, který působí jako přírodní herbicid. Ten brání růstu některých rostlin v okolí ořešáku. Juglon se vyskytuje v listech, kořenech i v plodech a obsahuje jej ořešák královský, tedy klasický vlašský ořešák i ořešák černý. Proto se pod ořešáky většinou nedaří téměř nic pěstovat.
Rostliny, výrazně citlivé na juglon z listí ořešáků:
- rajčata
- brambory
- jabloně
- azalky
- rododendrony
Juglon se v přírodě přirozeně rozkládá, proto listí z ořešáků můžete do kompostu přidávat, ale...
- Do kompostu přidávejte maximálně 20 % ořešákového listí z celkového objemu materiálu přidávaného do kompostu.
- Listy z ořešáku je vždy lepší nejprve rozdrtit sekačkou pro rychlejší rozklad.
- Listí z ořešáku vždy promíchejte s jiným materiálem.
- Kompost s ořešákovým listím nechte déle dozrávat.
Zdroj: irozhlas.cz, ireceptar.cz
