V zahradní architektuře se ořešák černý uplatňuje jako solitérní strom nebo dominanta větších zahrad a parků. Jeho majestátní vzhled dodává prostoru důstojnost a charakter. Je však třeba mít na paměti, že kořenový systém a opadané listy ořešáku mohou negativně ovlivňovat růst některých rostlin v jeho blízkosti.
Ořešák černý (Juglans nigra)
Ořešák černý nebo také ořešák americký je strom, který si zaslouží obdiv a respekt. Dorůstá výšky až 30-50 m a jeho koruna může mít šířku i kolem 20 metrů. Životnost tohoto stromu může přesáhnout až 200 let, což z něj činí skutečného velikána mezi stromy.
Ořešák černý pochází z východních částí Severní Ameriky a jedná se o opadavý strom s šedohnědou, v mládí hladkou kůrou, později hluboce rozpukanou a zbarvenou do až černošedé barvy. Listy jsou podlouhlé, lichozpeřené, dlouhé až 60 cm, jednotlivé lístky pak měří asi 6-12 cm a jsou jemně pilovité. Květy ořešáku černého jsou podobné květům ořešáku vlašského.
Ořešák černý v našich parcích a zahradách
V posledních letech bývá ořešák černý vysazován jako ozdobná dřevina městských parků častěji, dříve se jednalo o spíše dřevinu výjimečnou. V Česku najdete velmi zajímavé exempláře ořešáku černého. Ohromný strom můžete vidět na nádvoří zámku Opočno. Vysazen byl někdy kolem roku 1820. Ale v současnosti nejmohutnější ořešák černý roste v zámeckém parku v Kvasicích.
Jak pěstovat ořešák černý
Pěstování ořešáku černého vyžaduje trpělivost a správnou péči. Nejlépe se mu daří na hlubokých, úrodných a dobře odvodněných půdách. Preferuje slunná stanoviště a je odolný vůči mrazu. Při výsadbě je vhodné zvolit dostatečně volný prostor, protože strom potřebuje dostatek místa pro svůj mohutný růst. Mladé stromy je vhodné chránit před okusem zvěří a v prvních letech po výsadbě také zajistit dostatečnou zálivku. Ořešák černý roste relativně pomalu, ale s věkem nabývá na kráse a majestátnosti.
Nedobytné a dekorativní ořechové skořápky i ceněné dřevo
Plody ořešáku černého jsou ořechy v zelené, dužnaté a silně aromatické slupce. Při jejím kontaktu s pokožkou dochází ke vzniku žlutých či hnědých skvrn, způsobených chemikálií zvanou juglon, která je typická i pro další druhy ořešáků, včetně našeho nejběžnějšího ořešáku vlašského. Tmavě hnědé skořápky jsou nepravidelně a hluboce brázděné a ukrývají v sobě chutné, ale jen velmi malé jádro. Právě pro velmi pevnou, ale o to zajímavější skořápku, se ořechy využívají spíše ve šperkařství, než že by se pěstovaly pro potravinářské účely. Ořešák černý také vyniká nádherným, jemným a velmi ceněným dřevem. Oproti ořešáku vlašskému je dřevo lehčí a intenzivněji hnědě zbarvené.
Zdroj: https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-29506-oresak-cerny-vyda-sve-poklady-pouze-trpelivym-chutna-jadra-v-dekorativni-skorapce; https://bylik.cz/zbozi/2320-oresak-cerny-oplodi.html?srsltid=AfmBOooaOMFRajqJSmZpWWcuJrF3o7qd1Lz1y0LTYGHVoSulQIpuURAd
