Invazní neboli invazivní rostliny jsou rostliny, které jsou na daném území nepůvodní a nekontrolovaně se na něm šíří, přičemž se chovají agresivně a vytlačují původní druhy. Tyto rostliny většinou nejsou na jídelníčku místních živočichů, nemají na daném území přirozené nepřátele (škůdce) a nejsou ani zapojené do místních ekologických vazeb.
V ČR je mezi invazní rostliny řazeno asi 75 druhů z celkového počtu přibližně 1576 druhů nepůvodních rostlin, vyskytujících se na našem území. Patří mezi ně například silně jedovatý vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), rychle se šířící zlatobýl kanadský (Solidago canedensis), křídlatka (Reynoutria), která je dokonce na seznamu stovky nejinvazivnějších rostlinných druhů světa nebo škumpa (Rhus), která se šíří nekontrolovaně do svého okolí tak neuvěřitelnou silou, že dokáže dokonce prorazit i skrz beton. A to nesmíme zapomenout ani na nebezpečný bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), který u člověka způsobuje nepříjemné a těžké fotodermatitidy. Mezi nově se šířící invazní druhy rostlin náleží i klejicha hedvábná.
Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)
Na první pohled velmi dekorativní rostlina, jejíž medonosné květy hojně navštěvuje užitečný hmyz, byla do Evropy zavlečena již v roce 1629 a především v jižní a východní Evropě se můžete setkat s jejími rozsáhlými porosty. Problémy s klejichou má i nám blízké Slovensko nebo nedaleké Maďarsko.
Na našem území byla klejicha hedvábná nejprve pěstována v parku zámku v Lánech, a to již od roku 1786, ale ve volné přírodě byla objevena až na samém počátku 20. století. Momentálně je významnější výskyt na našem území hlášen z teplejších území Polabí a jižní Moravy, především z CHKO Pálava. Na Pálavě evidují plošné šíření klejichy teprve od loňského roku, a to v polích, na vinohradech i v zahradách. V případě zjištění výskytu klejichy je potřeba okamžitě zakročit. Rostlina se šíří, podobně jako stejně invazivní pajasan žláznatý, i nevhodnými mechanickými zásahy (trhání, sečení nebo orání), které naopak podpoří jejich další šíření. Rostliny je nutné ničit 5% postřikem herbicidu na bázi glyfosátu, který je třeba aplikovat bodově na listy, nejprve v měsíci červnu a opakovaně během srpna. Postřik je nutné provádět opakovaně, i po několik let, až do úplného vymizení rostliny z ošetřovaného území. Použití herbicidu se jeví jako jediná možnost, jak se klejichy zbavit.
Klejicha hedvábná je nebezpečná i pro lidské zdraví, protože po poranění roní bílé jedovaté mléko.
Jak poznáte klejichu hedvábnou
Jedná se o vytrvalou, 1-2 m vysokou bylinu s přímou, nevětvenou lodyhou, která po poranění roní bílé mléko. Šíří se po okolí dlouhými plazivými oddenky, ale i vejcovitými semeny s nápadným ochmýřením. Klejicha vykvétá během června a července nápadným růžovým až starorůžovým květenstvím.
V našich podmínkách klejicha obsazuje nejčastěji rumiště, okraje zahrad, železniční náspy a také plochy podíl silnic a cest. Vyhledává slunné stanoviště a lehké, sušší půdy s kyselejší i zásaditou reakcí.
Zdroj:https://invaznidruhy.nature.cz/invazni-rostliny; https://www.ceskestavby.cz/clanky/znate-invazivni-rostliny-na-svych-zahradach-a-v-prirode-24017.html; https://www.nature.cz/documents/735810/1196019/Asclepias+syriaca.pdf/5a7cc328-97db-5fa9-41ce-08e1e17058b1?t=1652710808534
