invazivní

Kyprej vrbici najdete běžně v naší přírodě, ale díky svému bohatému květenství se z kypreje stala i oblíbená zahradní trvalka. Jen málokterá rostlina vykvétá tak dlouho, a tak obrovským množstvím květů. A zajímavá je i přizpůsobivost této rostliny. Na suchých stanovištích ji najdete jako nižší skromnou bylinu, se zvětšujícím se množstvím vláhy se z ní však stává až 200 cm vysoká, oslnivá krasavice s dřevnatým stonkem, za kterou se slétají včely i čmeláci z širokého okolí.

Na první pohled roztomilá zvířátka, mýval severní, nutrie říční, ondatra pižmová a psík mývalovitý, která můžete potkat v naší volné přírodě, jsou zařazena na seznam invazivních druhů. Proč u nás nejsou tihle chlupáči vítáni?

Růže svraskalá krásně kvete a plodí masité šípky, vhodné pro přípravu skvělého džemu, ale její vysazení do zahrady bychom měli pečlivě zvážit. Tato růže se dokáže chovat jako nebezpečná invazivní rostlina, které se rychle rozrůstá a jakmile ji jednou seříznete, jenom podpoříte její masivní šíření po okolí.

Okrasná a silně medonosná klejicha byla do Evropy zavlečena už v 17. století. Dokud se držela jenom v parcích a zahradách, všichni ji obdivovali. Pak ale unikla i do volné přírody a obdivu byl konec. Klejicha se projevila jako obtížný invazní druh, který u nás, především na jižní Moravě, zarůstá vinohrady a stepní louky a vytlačuje původní, domácí druhy rostlin.

Pajasan, charakteristický obřími listy, dosahujícími až metrové délky, se dokáže neuvěřitelně rychle množit pomocí výmladků. Jeho nebezpečné šíření je třeba omezit. Jedná se o strom v minulosti hojně vysazovaný do parků, který však svými jedovatými látkami vytlačuje ze svého okolí domácí druhy stromů.

Od čtenáře nám přišel dotaz týkající se mohutného keře, který se šíří kolem jeho zahrady a jehož stonky dorůstají do výšky dvou metrů. Na plochy pokryté sutí se ale nerozrůstá. O jakou rostlinu jde?

Kdo má lupinu na zahradě, nedá na ni dopustit. Ochránci přírody ji ale rádi nemají.