Kyprej vrbice náleží mezi vlhkomilné, ale velmi přizpůsobivé, trvalky a běžně se vyskytuje v naší přírodě. Najdete ji nejčastěji kolem potoků, řek i rybníků ale i na loukách a kolem silnic a cest. Do našich zahrad si většinou najde cestu sama. Množí se výsevem semen velmi snadno a jakmile semínka najdou vhodný podklad, do roka z nich vyrostou mladé rostlinky. Během několika let se pak rozrůstají v polodřevnaté keříky a někdy až mohutné keře.
Kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
Kyprej vrbice vyrůstá jako mohutná trvalka se silným, dřevnatým oddenkem, ze kterého vyrůstá v prvním roce jedna lodyha a v dalších letech hned několik lodyh, vysokých od 40 do 200 cm, především v závislosti na dostatku vláhy. Pokud je kyprej vrbice pěstována v zahradě, zbavena konkurenčních rostlin, dokáže výborně prosperovat i na sušších půdách. V každém případě však vyžaduje dostatek slunečních paprsků a hodně světla. Ve stínu ani v polostínu se jí nedaří. Kyprej vrbice má ráda humózní, výživnou půdu a kyselejším pH. Rostlina postupně nakvétá od července až do září, obrovským množstvím růžových květů. Květy vyrůstají v úžlabí listenů na vrchních částech lodyhy a tyto koncové klasy mívají délku až 1 m. Poskytují tak užitečnému hmyzu obrovské množství květů na jedné rostlině.
Kyprej vrbice se jinde ve světě považuje za invazivní rostlinu
Původně se kyprej vrbice vyskytovala v Evropě i v Malé Asii, ale i ve východní Asii, v Japonsku, Korei a Číně. Zavlečena však byla v minulosti i do Austrálie, na Nový Zéland i do Severní a Jižní Ameriky, kde je považována za invazivní rostlinu, a dokonce byla zařazena na seznam nejhorších invazivních druhů. U nás se za nebezpečnou rostlinu nepovažuje, naopak ji řadíme mezi medonosné rostliny, oblíbené čmeláky, včelami i motýly. V ČR tedy není řazena mezi invazivní druhy, ale na druhou stranu není ani nijak chráněna.
Kyprej vrbice jako léčivka
V dnešní době se kyprej vrbice jako léčivka využívá jen málo, ale bylina obsahuje vysoký podíl tříslovin, ale také flavonoidy, glykosidy, pryskyřice, sliz a pektiny, a dokonce i deriváty kyseliny salicylové.
Kvetoucí nať se dříve využívala:
- na obklady špatně se hojících ran
Oddenek se využíval
- k posílení přirozené obranyschopnosti organismu
- k podpoře trávení a k zastavení průjmu
- při vnitřním krvácení
- při zánětu žaludku a střev
Kyprej vrbice dříve sloužila i jako zdroj barviva. Květy se používaly k výrobě barviva potravinářského a kořen k výrobě červeného barviva na textil. Zajímavé je i další využití vrbice, vývar ze stonků, listů i květů se dá použít k impregnaci dřeva.
Zdroj:https://bylik.cz/zbozi/339-kyprej-kyprej-vrbice-nat.html; https://permaseminka.cz/jedle-trvalky/219-kyprej-vrbice.html