Vlhkomilná kyprej vrbice nakvétá neúnavně po celé léto. Tisíce květů potěší především užitečný hmyz

Kyprej vrbice náleží mezi vlhkomilné, ale velmi přizpůsobivé, trvalky a běžně se vyskytuje v naší přírodě. Najdete ji nejčastěji kolem potoků, řek i rybníků ale i na loukách a kolem silnic a cest. Do našich zahrad si většinou najde cestu sama. Množí se výsevem semen velmi snadno a jakmile semínka najdou vhodný podklad, do roka z nich vyrostou mladé rostlinky. Během několika let se pak rozrůstají v polodřevnaté keříky a někdy až mohutné keře.

Co všechno musíte vědět, než založíte jezírko v zahradě. Na tohle si dejte velký pozor

www.nkz.cz

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria)

Kyprej vrbice vyrůstá jako mohutná trvalka se silným, dřevnatým oddenkem, ze kterého vyrůstá v prvním roce jedna lodyha a v dalších letech hned několik lodyh, vysokých od 40 do 200 cm, především v závislosti na dostatku vláhy. Pokud je kyprej vrbice pěstována v zahradě, zbavena konkurenčních rostlin, dokáže výborně prosperovat i na sušších půdách. V každém případě však vyžaduje dostatek slunečních paprsků a hodně světla. Ve stínu ani v polostínu se jí nedaří. Kyprej vrbice má ráda humózní, výživnou půdu a kyselejším pH. Rostlina postupně nakvétá od července až do září, obrovským množstvím růžových květů. Květy vyrůstají v úžlabí listenů na vrchních částech lodyhy a tyto koncové klasy mívají délku až 1 m. Poskytují tak užitečnému hmyzu obrovské množství květů na jedné rostlině.

Dešťové záhony jsou skvělá vychytávka: zajistíte si tak zahradu plnou květin i v těch největších vedrech

www.nkz.cz

Kyprej vrbice se jinde ve světě považuje za invazivní rostlinu

Původně se kyprej vrbice vyskytovala v Evropě i v Malé Asii, ale i ve východní Asii, v Japonsku, Korei a Číně. Zavlečena však byla v minulosti i do Austrálie, na Nový Zéland i do Severní a Jižní Ameriky, kde je považována za invazivní rostlinu, a dokonce byla zařazena na seznam nejhorších invazivních druhů. U nás se za nebezpečnou rostlinu nepovažuje, naopak ji řadíme mezi medonosné rostliny, oblíbené čmeláky, včelami i motýly. V ČR tedy není řazena mezi invazivní druhy, ale na druhou stranu není ani nijak chráněna.

Proč byste nikdy neměli přikrmovat nutrie a mývaly? Čím jsou tyto invazivní druhy zvířat nebezpečné

www.nkz.cz

Kyprej vrbice jako léčivka

V dnešní době se kyprej vrbice jako léčivka využívá jen málo, ale bylina obsahuje vysoký podíl tříslovin, ale také flavonoidy, glykosidy, pryskyřice, sliz a pektiny, a dokonce i deriváty kyseliny salicylové.

Kvetoucí nať se dříve využívala:

  • na obklady špatně se hojících ran

Oddenek se využíval

  • k posílení přirozené obranyschopnosti organismu
  • k podpoře trávení a k zastavení průjmu
  • při vnitřním krvácení
  • při zánětu žaludku a střev

Kyprej vrbice dříve sloužila i jako zdroj barviva. Květy se používaly k výrobě barviva potravinářského a kořen k výrobě červeného barviva na textil. Zajímavé je i další využití vrbice, vývar ze stonků, listů i květů se dá použít k impregnaci dřeva.

Zdroj:https://bylik.cz/zbozi/339-kyprej-kyprej-vrbice-nat.html; https://permaseminka.cz/jedle-trvalky/219-kyprej-vrbice.html

 

Kyprej vrbice je nádherná a velmi odolná trvalka
Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada