Proč modráky vařit a jak dlouho
Mezi modráky, jak se většinou říká všem hřibovitým houbám, které po rozkrojení nebo poranění dužiny modrají, najdete houby jedovaté, nejedlé i jedlé. Má to však jeden háček. I jedlé druhy modráků musí projít dostatečnou, tedy nejméně 20 minut trvající, tepelnou úpravou, bez které mohou i jedlé druhy modráků vyvolat nepříjemné žaludeční a střevní problémy. I jedlé druhy modráků totiž obsahují tzv. termolabilní jedy, které zmizí dostatečně dlouhým povařením.
Jak vypadá modrák
Modrání dužiny je u modráků způsobeno rychlou oxidací látek, obsažených v dužině plodnice. Jedlé druhy modráků můžete i sušit, jen musíte počítat s tím, že především hřib kovář a hřib koloděj se při sušení zbarví až do černa a následně tedy zabarví i uvařený pokrm.
Mezi nejznámější jedlé modráky patří hřib kovář, hřib koloděj a hřib hnědý. Mezi nejedlé modráky řadíme hřib kříšť, mezi nejedlé až slabě jedovaté hřib medotrpký a mezi jedovaté hřib satan.
Kdy a kde roste hřib kovář
Snad nejrozšířenější z hřibů modráků je hřib kovář (Neoboletus luridiformis nebo Boletus erythropus). Ten se u nás vyskytuje od nížin až po horské oblasti. Roste ve smíšených, jehličnatých i listnatých lesích, v sousedství smrků, borovic, jedlí, buků i dubů. Objevuje se od konce května do konce října, tedy po celou hlavní houbařskou sezónu. Hřib kovář je jedlý, ale je u něho nutná dostatečně dlouhá tepelná úprava. Syrový či nedovařený vyvolává žaludeční potíže.
Hřib koloděj (Suillellus luridus, dříve Boletus luridus)
V létě i během podzimu, od května do října, můžete listnatých, smíšených i jehličnatých lesích sbírat i dalšího zástupce jedlých modráků, hřiba koloděje. Roste hojně také v parcích, zahradách nebo na hrázích rybníků, v sousedství dubů, buků, lip, bříz, habrů a lísek. Také hřib koloděj je jedlý a velmi chutný, ale stejně jako hřib kovář vyžaduje dostatečnou tepelnou úpravu.
Hřib hnědý (Xerocomus badius)
Vynikající jedlá, velmi chutná hřibovitá houba, které většina houbařů neřekne jinak než poddubák nebo podhříbek. V lesích se začíná objevovat trochu později, až od července do října, a to především v jehličnatých lesích. Roste velmi hojně v lesích borových i smrkových, často v mechu i v jehličí mezi popadanými větvemi.
Hřib kříšť (Caloboletus calopus)
Nejedlý hřib kříšť roste nejčastěji ve vyšších polohách v lesech jehličnatých, ale občas je k vidění i v nížinách, a to v listnatých lesích. Vyskytuje se od června do října. Konzumace tohoto hřibu vyvolává zažívací potíže.
Hřib medotrpký (Caloboletus radicans)
Poměrně málo rozšířený, nejedlý druh hřibovitých hub. Má výrazně hořkou chuť, pro kterou je stejně nepoživatelný. Někdy se uvádí, že je i mírně jedovatý, ale vzhledem k tomu, že dokáže spolehlivě zkazit celý pokrm, nikdo se s ním patrně neotráví. Vyskytuje se v teplých polohách, v listnatých lesích nebo na hrázích rybníků.
Hřib satan (Rubroboletus satanas či Boletus satanas)
V lese ho patrně nepřehlédnete, neboť se jedná o největší hřibovitou houbu. Z jeho nálezu se však radovat nebudete. Jedná se o houbu jedovatou, která vyrůstá nejčastěji v listnatých lesích, v teplých oblastech, od konče června do začátku října. Hřib satan se však v našich lesích vyskytuje jen vzácně.
Zdroj:https://www.mykoweb.cz/atlas-hub; https://living.iprima.cz/hriby-kovar-a-kolodej-mohou-vyvolat-zazivaci-problemy-kdyz-je-spravne-neuvarite-352864
