Pěnodějka obecná se sice řadí mezi škodlivý hmyz, ale jí způsobené škody nebývají nijak významné. Škodlivost pěnodějek záleží většinou na stáří a kondici napadených rostlin. Horší je však vlastnost pěnodějek přenášet na rostliny viry a bakterie.
Pěnodějka obecná (Philaenus spumarius)
Pěnodějky náleží mezi polokřídlý hmyz, tzv. křísi, které jsou příbuzné se známými cikádami, které známe většinou z dovolených ve Středomoří. Jejich cvrkavé zvuky jsou opravdu nepřeslechnutelné. I přes příbuznost však pěnodějka žádné podobné zvuky jako cikáda nevydává. Přesto si její přítomnosti na louce nebo na listech vrby či topolu rychle všimnete. Larvy pěnodějky totiž za sebou ponechávají malé kopečky „slin“.
Pěnodějka obecná je drobná, velká jen asi 5-7 mm a má velmi proměnlivé zbarvení, od světle žluté až po tmavě hnědou barvu. Některé pěnodějky jsou jen jednobarevné, jiné skvrnité. A jejich larvy, nymfy, které právě po sobě zanechávají onu pěnu, bývají zelenavě žluté. Dospělé pěnodějky mívají na křídlech světlou kresbu, občas i tmavá znamení a jejich hlava má tupě kyjovitý tvar. Tělo je široce oválné. Jedná se o drobný hmyz, který vás však upoutá svými skoky, vysokými až 70 cm. Pokud jste se procházeli loukou a před vámi vyskakoval drobný hmyz do výšky, pak jste se s pěnodějkami pravděpodobně již setkali.
Kde všude se pěnodějka obecná vyskytuje
Pěnodějky se vyskytují téměř v celé Evropě, nejčastěji na ně narazíte na vlhkých loukách, na okrajích cest, v příkopech podél silnic a na okrajích světlých smíšených lesů. U nás se nejčastěji vyskytují na jižní Moravě, ale také v jižních a středních Čechách. Najdete je i na horách, v Krkonoších, v Beskydech či v Orlických horách.
Jak škodí pěnodějky
Pěnodějky sice patří mezi škodlivý hmyz, ale škody jimi způsobené nebývají velké. Živí se sáním rostlinných šťáv. Při jejich přemnožení však mohou vznikat škody, protože způsobují znetvořeniny na rostlinách a zpomalují jejich růst. Přenášejí také různé fytoplazmózy a virózy rostlin. Častěji napadají pole s cukrovou řepou, ale také jetel či vojtěšku.
Zdroj:https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c5d1068%22#rlp|so|skudci|detail:c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c5d1068|popis; https://www.syngenta.cz/krisi
