Území národního parku Podyjí je známo především díky zachovalým lesům a divokému kanonu řeky Dyje. Neméně cenná jsou ale i místa mimo lesy, především rozlehlé plochy vřesovišť na jihovýchodním okraji parku. Podyjská vřesoviště patří k unikátům české přírody. Nikde jinde v tuzemsku zájemce nenajde větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než právě v Podyjí. K nejzajímavějším ukázkám podyjských vřesovišť patří Staré vinice u Havraníků. Mírný balvanitý svah pokrývají porosty vřesu a řídkých stepních trávníků. Havranické vřesoviště má přes 100 hektarů, žije zde například vzácná teplomilná stepní flóra i fauna.
Nikde jinde v České republice nenaleznete větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než právě v Podyjí.
Bez pastvy by vřesoviště nahradil les
Jedná se vlastně o bývalé pastviny, na kterých nebylo možné kvůli skalnatému nebo svažitému terénu jiným způsobem zemědělsky hospodařit. Obnažená půda je důležitá pro vyklíčení semen vřesu a jeho následnou obnovu. Díky dlouholeté pastvě a udržování bezlesí se tu vytvořila unikátní společenstva teplomilných rostlin a bezobratlých. Typická je tak například kudlanka nábožná. Pro ochranu vřesovišť je důležité, aby povrch půdy byl i nadále narušován a dařilo se potlačovat nálet dřevin. K tomuto účelu se na vřesovištích chovají stáda ovcí, která svou pastvou pomáhají likvidovat výmladky dřevin a zabraňují zarůstání ploch vřesovišť trávou.
Kromě ovcí jsou vřesoviště spásána stády polodivokých koní.
Divoká prasata jsou správou parku vítaným hostem
Kromě ovcí se pasou na vřesovištích také koně. Kromě plemen domácích koňů se zde již 4 roky pase také polodivoké plemeno exmoorského poníka. Toto plemeno pastviny zbavuje vysoké trávy, kterou jiné zvířectvo nežere. Také jeho kopyta způsobují přiměřené narušení půdy, které vyhovuje některým vzácným rostlinám, jako např. divizna brunátná nebo smil písečný. Koně na pastvinách žijí v podstatě celoročně.
Pokud by se podyjská vřesoviště neudržovala pastvou nebo sečením, v průběhu let by se změnila v les. Správci parku vítají také divoká prasata, která svým rytím dostatečně narušují půdu a vytváří holá místa bez travního drnu. Vřes je totiž keřík, který k omlazení potřebuje úplně holou půdu, aby se mohl souvislý porost obnovovat.
Keříky vřesů ke svému zmlazení potřebují úplně holou půdu bez travního porostu, aby se jejich souvislý porost mohl přirozeně obnovovat.
Havranické vřesoviště je mozaikou různých typů biotopů. Nachází se zde trávníky, bývalé sady a samotná vřesoviště. Staré ovocné stromy tvoří důležitá hnízdiště místního ptactva (např. dudka chocholatého, který využívá dutin stromů ke svému hnízdění).
Oblast vřesoviště byla zařazena do I. zóny národního parku a procházka touto lokalitou je možná pouze po značených cestách. Do oblasti vřesoviště se můžete podívat také na kole, prochází tudy značená cyklistická trasa.
Díky dlouholeté pastvě a udržování bezlesí se tu vytvořila unikátní společenstva teplomilných rostlin a bezobratlých. Typická je tak například kudlanka nábožná.
A jak si vytvořit soukromé vřesoviště na vlastní zahradě? Inspirujte se v našem videu.
Zdroje: ekolist.cz, edu.ceskatelevize.cz
