Jak na škůdce v zahradě? Pomohou pavouci
Mnozí z nás, a nemusí se jednat pouze o něžné pohlaví, má z pavouků strach, štítí se jich a jejich přítomnost kdekoliv v blízkosti je nežádoucí. Ale, vědci již dávno vědí, že právě pavouci, byť neoplývají takovou krásou jako třeba motýli, jsou pro naši zahradu a koneckonců i domovy velmi užiteční a mohou nás zbavit nepříjemných škůdců rostlin, se kterými se snažíme statečně bojovat.
Dva druhy pavouka, které na zahradě chcete
Většina druhů pavouků je samozřejmě aktivní pouze od jara do podzimu, nicméně existují dva druhy, které nezastaví ani zima či mráz. Navíc dokážou hubit škůdce na ovocných stromech, hlavně na hrušních.
Který pavouk dokáže likvidovat škůdce na zahradě?
Určitě je známo více druhů pavouků, kteří ani v zimě nelení a loví jiný hmyz – většinou ten, co ve své zahradě neradi vidíme. Ale u nás můžete vidět dva nejznámější druhy pavouků, kteří tak trochu využívají toho, že hmyz je v zimě a v chladu méně pohyblivý, a díky tomu se i stává snadnou kořistí. Jedná se o listovníka obecného a šplhalku keřovou a ani jeden z nich není pro nás nijak nebezpečný.
1. Listovník obecný
Pavouk listovník obecný (Philodromus cespitum)je velký max. do 1,6 cm, přičemž samičky jsou zpravidla větší než samci, kteří navíc mají štíhlejší zadeček. K pohybu na stromech jsou tito pavouci uzpůsobeni dvěma drápky s přilnavými chlupy. U tohoto druhu jsou velmi zajímavé oči, kterých má celkem osm ve dvou řadách a na zadečku je zřetelná světlá skvrna.
2. Šplhalka keřová
Šplhalka keřová (Anyphaena accentuata) je druh pavouka, který je aktivní i v zimě a na lov se vydává dokonce také za mrazu. Právě díky mrazu se jim ukrytý hmyz snáze hledá a konzumuje, protože hmyz je v této době ve stavu jakési hibernace, díky čemuž se takové kořisti pavouci dobře zmocní.
Šplhalku můžeme najít v různých typech lesů, v městském parku, sadu i na zahradách, přičemž preferuje kmeny listnatých stromů, ale nepohrne ani keři či jehličnany. Šplhalka má štíhlé tělo s dlouhýma nohama a na posledním článku má speciální přilnavé chloupky, díky kterým se dobře udrží na hladkém povrchu, navíc je i docela hbitá.
Pavouk, co netvoří sítě
Šplhalka nevyrábí tradiční pavoučí sítě, ale vyčkává se svém úkrytu a na lov se vydává hlavně v noci. Tito pavouci kladou vajíčka do svinutých listů a samičky kolem vzniklého kokonu upředou ochrannou pavučinu. Malí pavoučci pak světlo světa spatří během května až června a ihned se vydávají na lov.
Jak pavouky na zahradě udržet
V roli přirozených predátorů jiného hmyzu mají všichni pavouci svoji nezastupitelnou roli, a zvláště tyto dva druhy je tedy třeba na svých zahradách co nejdéle udržet. Z toho důvodu jim musíte poskytnout úkryt, kde se zabydlí a nějakou chvíli u vás zůstanou. Pěstitelé, kteří tyto pavouky již k ochraně stromů využívají, radí, že postačí lepenkový pás kolem kmene, pod nímž se pavouci ubytují a vychází jen na lov.
Pavouci likvidují především tyto dva škůdce
Mšice
Mšice patří mezi nejčastější škůdce snad na každé zahradě a asi mezi námi nebude nikdo, kdo by se s tímto rostlinným upírem osobně nesetkal. Invaze mšicje rok od roku větší a dokážou zlikvidovat velkou část úrody. Tento savý škůdce bývá přes vegetaci chráněn mravenci, s kterými mají takovou nepsanou úmluvu. Za to, že mravenci mšice ochrání před jejich přirozenými nepřáteli, se jim odvděčí sladkou odměnou v podobě medovice, kterou vylučují. Medovice se objevuje také u mery, která stejně jako mšice, přezimuje v kůře stromů.
Mera
Jedná se především o meru skvrnitou, která patří mezi nejvýznamnější škůdce ovocných stromů, hlavně hrušní, a to v celé Evropě. Merapřenáší nebezpečnou chorobu, zvanou chřadnutí hrušně, a je příkladem toho, že nadbytečným používáním insekticidů došlo k likvidaci jejích přirozených nepřátel a jejímu přemnožení. Přezimuje dospělec v kůře stromů a k životu se probouzí často již v únoru či během března, ale díky tomu, že ho ještě v zimě pod kůrou vypátrá pavouk, nedochází tak k vylíhnutí další generace, která by nám hrušně poškozovala.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
