Co je rez hrušňová neboli mor hrušně?
Rez hrušňová neboli mor hrušně je asi ta nejčastější houbová choroba, která dokáže snížit úrodnost stromu a plody zasáhnout tak, že nejsou poživatelné. A ačkoliv by se dle jejího druhového jména mohlo zdát, nenapadá pouze hrušně, ale i další členy ze skupiny jádrovin, jako jsou hlohy, jabloně, kdouloně a jeřáby, u hrušní je ale nejčastější.
Jelikož se jedná o houbu, je jasné, že se bude šířit především sporami, a to nejčastěji větrem. Právě kvůli tomu je boj s touto chorobou běh na dlouhou trať, protože tato houba se dokáže šířit na dlouhé vzdálenosti a pro svůj život potřebuje ještě mezihostitele.
Jak poznám napadení hrušně rzí?
Napadení chorobou poznáte podle jasně žlutých či oranžových skvrn, které se tvoří hlavně na listech, ale i na větvičkách a plodech, jež se pak různě deformují a nejsou vhodné ke konzumaci. Jsou-li plody silně napadené, často mumifikují (vysychají) a nespadnou ze stromu.
Na rubu listu lze navíc pod každou skvrnou nalézt nevábné výrůstky, zvané aecidia, plné spor, kterými infikuje mezihostitele. Tím mezihostitelem, který spórám rzi poskytuje útočiště na zimu, je jalovec, nejčastější jehličnan v zahradách.
Mezihostitelem je běžný jehličnan
Rez hrušňová je tzv. dvoubytná houba, takže pro svůj zdárný vývoj vyžaduje mezihostitele, ze kterého se lehce přesouvá na svého hostitele, kterým je tedy nejčastěji hrušeň. Mezihostitelem bývá nejčastěji jalovec (Juniperus) a to především jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec chvojka neboli klášterský (Juniperus sabina), což ovšem neznamená, že se nemůže vyskytovat i na ostatních druzích jalovců.
Jak rez přežívá zimu
Spory rzi přečkávají zimu na jalovci, takže chcete-li se zbavit rzi na hrušni, musíte se prvotně zbavit právě jalovců, což může být problém. Ze své zahrady si je sice třeba odstraníte, ale sousedy asi těžko přesvědčíte, že kvůli jejich jalovcům máte na hrušni rez. Museli byste totiž zlikvidovat všechny jalovce v okolí jednoho kilometru od vaší hrušně, protože až na takovou vzdálenost je vítr schopen přenést spory houby. K jejímu šíření kromě jalovců napomáhá také počasí, je-li na jaře teplo a deštivo, zejména v době rašení listů, má rez optimální podmínky pro šíření z mezihostitele na hrušeň.
Proč je rez takový problém
Jestliže ponecháte hrušeň jejímu osudu, dojde k masivnímu šíření spor po celém stromě a rez se rozšíří nejen po listech, ale i na plodech, které již nelze konzumovat. Nehledě na to, že plody jsou kvůli napadení této houby různě deformované a ke konzumaci vás to rozhodně neláká. Infekce může také způsobit rakovinu kůry, a to zvýší náchylnost stromu k napadení bakteriemi, hmyzem i dalšími houbovými chorobami.
Rzi je možné se zbavit a začít můžete teď hned
Jakmile tuto houbovou chorobu na své hrušni, příp. jiné jádrovině již máte, zbavit se jí bude velmi komplikované, nicméně ne nemožné. Tou první zásadou je, že budete vysazovat pouze odrůdy odolné proti rzi hrušňové, a to minimálně 200 metrů od případného mezihostitele (jalovce).
Teď, jakmile spadne listí ze zasaženého stromu, dejte si tu práci a veškeré kontaminované listí seberte a vyhoďte do popelnice na směsný odpad. Nikdy je nesmíte házet do kompostu či bioodpadu, to byste houbě jen pomohli se dále šířit. Odborníci doporučují všechny napadené části spálit, ale nechcete-li si na zahradě hrát na žháře, směsný odpad je dostačující volba.
S ochranou pomůže také chemie
Sběrem spadaného listí určitě nezabráníte tomu, že se rez na jaře na listech znovu neobjeví. Je to velmi silný protivník a z toho důvodu se nebojte použít fungicidy, chemické přípravky, které ale musíte aplikovat velmi brzy na jaře, jinak ztrácí svoji účinnost. Postřik se provádí fungicidy, které účinkují na další houbovou chorobu a tou je strupovitost, musíte to ale stihnout ještě před tím, než hrušeň pokvete, a postřik zopakovat těsně po odkvětu. Vhodnými přípravky jsou třeba Dithane, DELAN 750 SC, TOPAS C 50 a Merpan 80 WG.
Stromy udržujte zdravé, vyplatí se to
Nikdo nechce na své zahradě choroby a škůdce, o to méně na oblíbeném ovoci. Chcete-li jejich napadení minimalizovat, udržujte strom zdravý a dopřávejte mu patřičnou péči. Důležitá je nejen pravidelná závlaha a dodání živin, ale také bílý nátěr kmenů na zimu a pravidelný, udržovací řez na jaře.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.