Podzimní listí lze využít nejen do kompostu, díky jeho vhodnému užití ušetříte i finance, využijte ho jako mulč nebo jako zimní ochranu okrasných záhonů
Díky podzimu se málokdy na svých zahradách nudíme, toto roční období už se umí postarat o zábavu a nadělí nám pořádnou nadílku listí. Využijte listí chytře a bude tak přínosem pro celou zahradu. Následujících pět nápadů, jak listí využít, využívají zkušení zahradníci již po mnoho let. Buďte tedy i vy udržitelní na svých zahradách a nevyhazujte listí do bioodpadu.
1. Materiál pro výrobu pěstebního substrátu: listovka je základ všech substrátů
Zkompostujeme-li samotné listí, vznikne nám listovka, která je nedílnou součástí všech výsevních i pěstebních substrátů, použít ji můžete i na záhony. Listovka je vzdušná, jemná a díky vysokému obsahu uhlíku, který listy obsahují, je obzvlášť cenná. Listovka z listů některých stromů, například dub či ořešák, dokonce nahrazuje rašelinu, protože má nižší pH. Mírně kyselá je listovka i z ostatních stromů, ale její kyselost postupně vyprchává a zhruba za tři roky je její pH již neutrální.
Jak vyrobit listovku: do dvou let je perfektní
Listí uložíme buď do klasického kompostéru, na kompost nebo jen do ohrádky z pletiva. Je-li suché, lehce ho upěchujeme a prolijeme, přičemž mnohem lepší, než voda je třeba kopřivový zákvas nebo zákvas z drůbežího trusu, díky čemuž dodáme zároveň dusík a zrání tak lépe nastartujeme. Jemnou listovku obvykle získáme do dvou let, přičemž máme-li listí z lípy nebo lísky, je to proces rychlejší a trvá zhruba jeden rok.
2. Spadané listí je zimní ochrana rostlin zadarmo: pozor na suchomilné rostliny
Listí vám poslouží jako vhodná ochrana trvalek a nižších keřů před mrazem a svědčí všem rostlinám, kterým nevadí vlhká půda ani v zimě, rovněž cibulím či hlízám, které chrání před nízkými teplotami. Těm suchomilným byste listím přes zimu radost neudělali. Tato zimní izolace kořenů zároveň udržuje půdu vlahou a kyprou. Tvorbu humusu pak podpoří vlastním rozkladem a poslouží zároveň jako hnojivo. Pokud tedy nemáte příliš silnou vrstvu na záhonech, můžete zde listí na jaře ponechat. K choulostivým rostlinám jako jsou hortenzie, azalky, mladé pěnišníky či fíkovníky můžete nahrnout listí dostatek a proti rozfoukání větrem ho zajistit ještě pletivem, pytlovinou nebo netkanou textilií.
3. Listí slouží jako úkryt pro užitečné živočichy: ježci, ropuchy i ještěrky vás budou milovat
Pokud do ohrádky pro listovku ponecháme asi 20 cm vysoký a metr široký průchod, poslouží jako zimní úkryt ježkům, ropuchám nebo i ještěrkám. Listím zamulčovaný záhon využije pro přezimování i řada hmyzu, mezi nimi třeba slunéčko sedmitečné. Máte-li kompostér, ponechejte malou kupičku listí někde v koutku zahrady právě pro tyto užitečné živočichy.
4. Důležitá přísada do kompostu: listí je nezbytný hnědý materiál
Aby kompost rychle a dobře zrál, je třeba mísit tři díly tzv. hnědého materiálu bohatého na uhlík, což je právě listí, s jedním dílem zelené složky bohaté na dusík (zelená tráva, kuchyňský odpad, zvířecí trus). Hnědého materiálu bývá právě přes sezonu nedostatek, naopak je spousta zeleného materiálu a z toho důvodu je listí na podzim velmi ceněnou složkou všech kompostů.
5. Spadané listí jako mulč nahradí štěpku či slámu: listí z ořešáku raději nepoužívejte
Listí lze k mulčování použít i na místech, kam samo nenapadá. Nahradí slámu nebo štěpku, kterou třeba zrovna nemáme po ruce. Vrstvou listí lze zamulčovat také zeleninové záhony. Nastýlka se hodí jak v sezóně, tak jako zimní ochrana otužilé zeleniny nebo prázdného záhonu. Listí z ořešáku však pro mulčování vhodné není, protože před rozkladem uvolňuje látky, které potlačují růst ostatních rostlin. Do kompostu i na výrobu listovky ho však použít můžeme. Rozklad sice trvá o něco déle, nicméně vlivem mikroorganismů toxické látky zmizí a i s ořešákem získáme kvalitní kompost či listovku. Ale, máte-li slepice nebo jinou drůbež, doporučuje se suché ořešákové listí do kurníku na zimu, kde odpuzuje parazity, které se právě u drůbeže vyskytují.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
