Plodem jmelí jsou bobule, které jsou jedovaté a díky kterým si můžete jmelí namnožit u vás na zahradě
Co symbolizuje jmelí a proč ho zavěšujeme do našich domovů
Zavěšené jmelí je obdařeno čarovnými silami a pro svoji kouzelnou moc bylo využíváno již ve starém Řecku a Římě. Jmelí je nazýváno metlou duchů, nemocí a uřknutí a díky němu se vás, po celý nový rok, bude držet štěstí. V Norsku se používalo vždy jako symbol lásky a přátelství a odtud prý pochází zvyk, kdy se pár musí pod jmelím políbit. Mějte ale na paměti, že aby mělo jmelí tuto kouzelnou moc, musíte jím být obdarováni, ne si ho koupit sami. Takže půjdete-li na návštěvu, doneste do domu štěstí v podobě pár větviček jmelí, to samé požadujte od přátel. Nejdéle vám jmelí vydrží zavěšené nebo ve váze bez vody.
Jmelí strom nezabíjí, ale může mu být i přínosem
Jmelí bílé (Viscum album) je stálezelený keřík z čeledi santálových, patří mezi poloparazity a existuje mnoho druhů, některé dokonce s barevnými bobulemi. Jmelí roste jak na listnatých, tak i na jehličnatých stromech, ačkoliv má určité osobní preference. Jmelí rozšiřují ptáci svým trusem a díky tomu se mu říká „padá z nebe“. Jmelí je poloparazit, což znamená, že hostitelský strom nepoškozuje, jak si mnozí myslí, spíše ho „obtěžuje“. Jmelí má speciální savé kořeny zvané haustoria, kterými čerpá ze stromu vodu a minerální látky, ze kterých si samo fotosyntézou vytváří vlastní asimiláty. Svému hostiteli pak poskytuje ochranné látky, které ho chrání před některými škůdci. Rostoucí jmelí ale poškozuje strukturu dřeva a takto poškozené dřevo pak nelze použít k dalšímu zpracování.
Jmelí nemají v lásce zahrádkáři a to z praktického důvodu
Jmelí si sice můžete vypěstovat na své zahradě, musíte ale vědět, jak na to. Zahrádkáři nemají jmelí v korunách ovocných stromů moc rádi, protože až příliš zahušťují korunu a k plodům se pak nedostává dostatek slunce, stromy jsou díky tomu náchylnější k houbovým chorobám. Pozor si dejte, máte-li malé děti, ať neslupnou plody, které ze stromu padají. Jsou totiž jedovaté a mohou způsobit těžkou otravu. Zajímavé je, že pro zvířata jedovaté není, mnohý hmyz v podobě motýlů a včel nektar a pyl ze jmelí přímo zbožňuje.
Proč je jmelí jedovaté pro člověka: váže se k tomu jedna pověra
Jak již bylo řečeno, pro zvířata jmelí nebezpečné není, ale pro člověka jsou bobule prudce jedovaté. Pověra tvrdí, že jmelí rostlo na stromě, ze kterého byl vyroben kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.
Jak se sklízí jmelí a k čemu se používá v léčitelství
Jmelí se používá v tradiční přírodní medicíně, snižuje krevní tlak, působí močopudně a tlumí bolesti hlavy a mnoho dalšího. Nejvíce účinných látek má prý jmelí sklizené v listopadu, prosinci a březnu a sklízí se v době, kdy teplota nesmí klesnout pod – 4°C. Pokud by totiž při sklizni příliš mrzlo, jmelí zmrzne a tím, jak bude křehké a spadne na zem se rozbije na hodně kousků. Mrazem také změní barvu, místo zelené je spíše černé. Tvrdí se, že ve starověku měli k jmelí velkou úctu a jeho sběr dělali pouze zlatým srpem, odtud prý pochází jeho nejčastější barva: zlatá.
Sklizeň jmelí je poněkud komplikovaná, protože často roste až na vrcholu koruny vysokých stromů, nejčastěji borovic a topolů. Zajímavé je, že jmelí se liší dle druhu stromu, na kterém roste, jinak vypadá na jehličnanu, jinak na listnatém stromě. Dobře se mu daří i na ovocných stromech, zejména na jabloních a meruňkách.
Jak pěstovat jmelí na zahradě: potřebujete jeho bobuli
Nebojte se toho a vyzkoušejte si vypěstovat svoje vlastní jmelí, alespoň příští rok na Vánoce ušetříte za to kupované. Nejlépe, pokud máte na zahradě nějakou starou jabloň či meruňku, ale i jiný ovocný strom, který je již skoro odumřelý a moc nerodí. Jmelí mu neublíží, jak jsme si již vysvětlili. Vezměte si 1 až 2 bobule z nenabarveného jmelí a bobuli rozmáčkněte o kmen stromu. Klidně to zopakujte i z druhé strany, pro jistotu, že se chytne. Jelikož je to poloparazit, měl by se na stromě uchytit, je to stejné, jako když ho rozšiřují ptáci.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
